Podle ortopeda Tomáše Trče je základem dobrého vztahu lékaře s pacientem informovanost
Jak velkou cenu má zdraví si obvykle uvědomíme ve chvíli, kdy se objeví nějaký závažný zdravotní problém, který nás třeba na čas vyřadí z běžného života.
Medicínu absolvoval s červeným diplomem a jak sám říká, měl prý štěstí pracovat s lékařskými špičkami, které ho nikdy neodrazovaly. Od roku 1999 je přednostou Ortopedické kliniky 2. LF UK a FN Motol a v loňském roce získal Tomáš Trč titul profesora. Za sebou má celou řadu zahraničních stáží po celém světě, dokonce o svém oboru dovede poutavě hovořit. Je totiž šéfredaktorem časopisu Ortopedie.
Jsou Češi ortopedičtí hypochondři?
Proč je tak důležité, aby se pacient nezdráhal klást otázky svému lékaři? „Pacient potřebuje znát informace, to je naprostý základ. Mnohdy se bohužel stává, že lékař opomene zmínit banální věci, ty jsou pro něj pochopitelně zcela jasné. Pak se ovšem stává, že dochází k různým nedorozuměním.“ Právě o T. Trčovi se totiž říká, že je lékařem, kterého je radost se vyptávat.
Jeho ordinace je vždy plná k prasknutí, protože o problémech s pohybovým aparátem se často nejen hovoří. Jak si tedy jako Češi stojíme, bojíme se návštěvy ortopeda a odkládáme operace? „Nedá se to tak jednoduše paušalizovat. Jsou pacienti, kteří chodí často i kvůli minimálním obtížím a na druhé straně stojí ti, co si odkládáním zadělávají na pořádné potíže. Je lépe přijít několikrát, třeba i zbytečně, než nepřijít vůbec.“
Výzkum a věda
Nejvýznamnějším milníkem v oblasti ortopedie bylo podle T. Trče vyvinutí tzv. osteosyntézy, za kterou vděčíme německy hovořícím lékařům. U nás jsme nejvíce přispěli k výzkumu endoprotézy kyčelního kloubu. Ta se dodnes používá téměř v nezměněné podobě: „Nejslibnější směr, jímž se ubírá současná lékařská věda, ukazuje k buněčné terapii.
Bohužel, práce s kmenovými buňkami je zatím v počátcích, ale myslím si, že v tom je opravdová budoucnost.“ Do samotného „hardwaru“, přestože se kloubní náhrady neustále zdokonalují, je mnohdy těžké vkládat všechny pacientovy naděje. Životnost endoprotéz je totiž omezená a vždy následují servisní operace. A to není nic příjemného, přestože náhrady vydrží v ideálních případech i několik desítek let.
Více si poslechněte v přiloženém audio souboru na začátku článku…
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
