Podle Lucie Seifertové měli Přemyslovci napínavé a pohnuté osudy

Lucie Seifertová
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lucie Seifertová

V pondělí (18. dubna) byla hostem magazínu „Je jaká je“ po 11:05 hodině spisovatelka a ilustrátorka Lucie Seifertová.

Lovci mamutů, Sámova říše, čeští králové, 1. a 2. světová válka. To a mnohem více najdeme v knize „Dějiny udatného českého národa“ výtvarnice Lucie Seifertové (za kterou získala prestižní cenu Magnesia Litera 2004 za knihu pro děti a mládež). Titul posloužil jako předobraz obřího leporela, dlouhého 70 metrů, které putuje již několik let po USA, kde sklízí spěch. „Američanům se líbí, že do něj mohou vstoupit.“ Leporelo putovalo např. do New Yorku, New Orleans, Houstonu nebo do Chicaga. S velkým zájmem se setkalo u našich krajanů v Texasu a v Nebrasce. „Při vernisáži ve Washingtonu za mnou přišla Meda Mládková a řekla mi, že by leporelo udělala dokonce ještě větší,“ vzpomněla si výtvarnice. O jeho vystavení projevil nedávno zájem i Londýn.

Lucie Seifertová u svého leporela Dějiny udatného českého národa

Nápad na knihu, která sama o sobě představuje devítimetrové leporelo, vznikla v době, kdy L. Seifertová pracovala pro dětský časopis. „Ponořila jsem se do historie, ke které jsem na škole neměla zvláštní vztah. Můj sešit se v hodinách dějepisu plnil obrázky, protože spousta dat a jmen mne nudila,“ přiznala se nám s tím, že malovat jí bavilo už od dětství. „Sotva jsem začala mluvit, prohlásila jsem, že budu kreslířkou. Netušila jsem tehdy, že se mi to splní a že malování se jednoho dne stane mou prací a celoživotním koníčkem.“ Práce nad knihou pro ni ale nebyla vůbec jednoduchá. „Musela jsem nastudovat spoustu historických událostí. Jsem pedant a všechno jsem si několikrát a z různých zdrojů kontrolovala. Bála jsem se především různého nahlížení na dějinné události.“ O tom se přesvědčila, když hotový "výtvor" dala přečíst historikům. „Každý z nich měl trochu odlišný názor. Je to asi v tom, že každý z nich má oblíbené období a přišlo mu, že je o tom napsáno málo. Ale v tom podstatném se naštěstí pro mne shodli,“ řekla L. Seifertová, která si oblíbila dobu vlády Přemyslovců. „Měli zajímavé, napínavé a pohnuté osudy. Všem je vřele doporučuji ke studiu. Je to moc zajímavé historické období.“

L. Seifertová si "zkomplikovala" práci nad leporelem i vlastním nápadem "vpašovat" do něj humor a legraci. „U mrtvých panovníků to naštěstí není problém. Zkuste si ale udělat legraci např. z komunistických pohlavárů nebo normalizace! V tu chvíli vám doma začnou drnčet telefony. Na jedné výstavě se se mnou začal zuřivě hádat jeden pán, kterému se nelíbila ilustrace s povalujícím se dělníkem. Argumentoval tím, že on se v práci neválel, a to tak vehementně, že jsem musela zavolat na pomoc manžela.“

Podle leporela byl vytvořen i televizní seriál. „Původně měl mít 100 dílů, ale bude jich o jedenáct víc.“ Komentář vynikajícím způsobem namluvil herec Jiří Lábus. „Práce na seriálu je docela zábavná. Já nakreslím figurky a o jejich „rozpohybování“ se už postarají animátoři. S režisérem pak dolaďujeme komentář.“ Autorem hudby k seriálu je její manžel, hudebník Petr Prchal, se kterým se poznala ještě za dob studií.

A v jakém historickém období by L. Seifertová žila nejraději? „Jsem šťastná v době, ve které jsem se narodila. Co bych vynechala, je období socialismu. Vždyť si vezměte, jak žily ženy před 200 lety! Dnes máme spoustu moderních vymožeností, včetně skvělého zdravotnictví.“

Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru s Evou Kvasničkovou.