Podle Jana Říhy je Rallye Paříž Dakar jedno velké riziko

Své první reportérské ostruhy si Jan Říha vysloužil na Rallye Camel Trophy v Mongolsku. Na příznivou náhodu rád vzpomíná. „V redakci jsme tahali sirky, kdo na závod pojede. Byla to pro mne velmi šťastná chvíle. Tato cesta do nádherného místa mne nastartovala do dalších dobrodružství, které poté musely zákonitě skončit u krále všech závodů – tedy Dakaru.“

Prvně navštívil nejslavnější závod, mířící z Francie do Senegalu, v roce 2005. Z původní myšlenky dakarské rallye přitom podle Honzy Říhy zůstaly pouze základní stavební kameny. „Tehdy – myslím 80. léta - bylo považováno za samotný úspěch dojet do cíle. Neexistovaly takové podmínky zajištění, jaké jsou na trati dnes. Jídla bylo méně, spánku také a závod trval tři týdny. Spousta závodníků dojížděla až nad ránem, těsně před koncem časového limitu. Na hodinu se uložili ke spánku, dali si kávu a pokračovali v jízdě. A pokud byly na pořadu i noční jízdy, které dnes už jsou hudbou minulosti, nespali vůbec,“ říká reportér Jan Říha.

Jan Říha|foto:Alžběta Švarcová, Český rozhlas

V roce 2009 se závod z bezpečnostních důvodů přemístil z neklidné Afriky do Jižní Ameriky, na území Argentiny a Chile. Na tento přesun ne všichni závodníci nahlížejí pozitivně. Podle Jana Říhy se závod mnohem více zrychlil. Dále došlo k celkové proměně ve vnímání rallye samotnými týmy. Jedná se víc o závod, než o samotné dobrodružství. Zároveň se však zúžila trasa, po které mohou všichni jet, a tak se musí tzv. „namotávat“. Kvůli tomu se uvažuje o rozšíření do Brazílie a Peru.

Závod zatím určitě zůstane v Jižní Americe. „Afrika je nebezpečná a nestabilní. Mluvilo se o tom, že by se rallye konala po trase Tunis, Libye, Egypt, ale všichni víme, co se v této oblasti v současnosti děje. K rozhodnutí také přispěl konflikt mezi libyjským vládcem Muammarem Kaddafim a Švýcarskem. V neposlední řadě je zapotřebí si uvědomit, že Argentina i Chile berou toto soutěžní klání jako jednu z nejvíc prestižních akci, které se na jejich území konají. Nejen do reklamy investují neuvěřitelné částky se snahou přilákat víc turistů. A nutno přiznat, tato snaha se jim vyplácí,“ poznamenává Jan Říha.

„Novinář do tohoto neuvěřitelného mumraje přilétá pln sil, zpátky se vrací jako vyčerpaná troska,“ říká rozhlasový reportér v našem pořadu Host do domu a dál vzpomíná: „Letecké přesuny na etapové základny jsou jen pro otrlé. Jedná se o jednoduché vojenské letadlo. Lavice jsou udělané ze síťoviny, a tak jsme namačkání jeden na druhého. Všude kolem nás se přitom nacházejí naše zavazadla, protože musíme mít neustále vše s sebou. V Chile jsme ale jednou měli osobní letadla klasického typu, a tam se mi podařilo i usnout.“

Jan Říha|foto:Jan Sklenář

Na Dakaru nemá novinář čas se zastavit a udělat si výlet. „Vidím prakticky jenom bivaky a tiskový stan. K dispozici je letadlo a helikoptéra. Ve stanu se můžeme připojit na vnitřní systém, a tak hned vidíme, který jezdec vede nebo kdo má závadu,“ vzpomíná Jan Říha.

„Celá Rallye je jedno velké riziko, člověk si ho uvědomuje, ale Rallye Paříž - Dakar je taková droga. Když je člověk na místě, přemýšlí, že už nikdy na tenhle závod nepojede. Ale když je potom týden doma, rozleží se mu to v hlavě a už by zase jel,“ uzavírá rozhovor Jan Říha.

Více si můžete poslechnout v rozhovoru Jana Říhy s moderátorem Vladimírem Krocem.