Podle Emíre Khidayer některé arabské ženy nacházejí v zahalování výhody

11. leden 2012

Naším dnešním (11. ledna) hostem pořadu Je jaká je po 11:05 hodině byla první žena slovenské diplomacie se specializací na oblast Blízkého východu, bývalá slovenská diplomatka v Kuvajtu, Egyptě, Iráku a spisovatelka Emíre Khidayer.

Arabská krev

Jmenuje se exoticky, rodným jazykem je pro ni slovenština a její kořeny sahají do Prahy, kde se seznámili její slovenská matka a irácký otec. Rodiče se po nějaké době rozvedli a Emíre Khidayer tak ztratila možnost být v úzkém kontaktu s arabskou kulturou. „Tento vztah jsem se snažila dostat nějakým získaným způsobem. Když jsem ukončila gymnázium, hledala jsem obory vysokých škol, prostřednictvím kterých bych se mohla v arabském světě uplatnit.“ Byla přitom velice umíněná. Když se např. rozhodla studovat arabštinu, která se otevírala pouze v kombinaci s pro ni neznámou angličtinou, naučila se za pouhé čtyři měsíce celou gymnaziální látku a u přijímacích zkoušek uspěla. „Tím, že jsem z půlky fyzicky představovala část z arabského světa, a tu jsem ještě neměla naplněnou, tak jsem po ní jednoduše toužila.“

Indonésie a islám

Je každý Arab muslimem a je každý muslim Arabem? Této otázce věnuje Emíre Khidayer celou kapitolu ve své knize Arabský svět – jiná planeta? „Uvádí se, že z celkového počtu obyvatel planety je muslimů okolo 19 až 20 procent. Jen malá část je ale tvořena Araby. Nejlidnatější muslimskou zemí je dnes totiž Indonésie.“

Při psaní se často pohybovala na tenkém ledu

Tabuizovanými tématy islámu jsou především sex, rodina, náboženství a osoby jako sultán a někteří vládnoucí představitelé. Některým těmto námětům se autorka v knize přesto nevyhnula. „Váhala jsem a něco i vyškrtala. Napsala jsem to tak, jak jsem si myslela, že by to mohlo být. Svazek odráží stav, který v arabském světě existuje, a zároveň je pravdivý. Nemám se kvůli čemu bát.“

Zahalování ženám údajně nedělá problém

Jedním z nejvýraznějších symbolů arabského světa jsou zahalené ženy. Někdejší diplomatka tvrdí, že prý ve většině zemí nebyla nucena chodit schovaná v šátku. Výjimkou ovšem byla Saúdská Arábie. „Skutečně tomu tak je. Musím ale říct, že saudští příslušníci ministerstva vnitra neměli na hranici vůbec žádné poznámky na adresu mého oblečení. Jediná jejich poznámka byla, abych si přesedla z místa řidiče na sedadlo spolujezdce.“

Izraelská Arabka

V problematice zahalování prý Emíre Khidayer cítila z arabských žen stopu tradice a zažitého života. Přesvědčila se o tom např. během večeře u rodiny svého známého. „Tenkrát se tam, v nepřítomnosti mého kamaráda, sešly mladé ženy, děvčata, jeho manželka, sestry a švagrové. Všechny se vysvlékly z černých plášťů, chodily v tričku a džínách. Jejich matka si ale nechala na tváři i závoj. Ptala jsem se, proč si ho neodloží. Se zaskočeným pohledem mi odpověděla, že je jí takto lépe, nemusí se před nikým vystavovat a ukazovat svou identitu.“ Tehdy arabistka pochopila, že jsou to často ženy, které se zvyku nebrání, a nacházejí v něm prý i výhody.

Evropské vykoupení aneb islámsko – křesťanská manželství

„Nejen mladé ženy okolo 30 a 40 let, ale i paní starší 50 roků se zamilují do tmavookých fešáků. A možná právě okouzlení z lásky je vede k tomu, že neberou v úvahu i jiné věci, které za tím jsou.“ Prozrazuje někdejší diplomatka k milostným vztahům mezi muslimy a ženami ze západního světa. „Dochází k tomu, že tito mladíci své ženy nemilují. Jednoduše si získají nějaký vztah založený na sexu s tím, že chtějí proniknout do schengenského prostoru, získat vízum nebo se usadit v evropských zemích. Myslí si, že pro ně bude Evropa vykoupení a získají v ní hmotné bohatství a dostatky jako je např. myčka nádobí, auto, vlastní byt či dovolená.“

autor: Pavla Kopřivová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.