Podle Dominika Duky nemá Benedikt XVI. takovou zkušenost s nesvobodou, jakou měl Jan Pavel II.

2. duben 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Církevní restituce-mýty a skutečnost v Senátě, Dominik Duka

Naším dnešním (2. dubna) exkluzivním hostem v pořadu Je jaká je byl "novopečený" kardinál, arcibiskup pražský Dominik Duka.

Velikonoce

Nedávno obdržel kardinálskou hodnost. V současnosti je ale v jakési době hájení a připravuje se na nové úkoly, které na něj v Římě v následujícím roce padnou. Momentálně se ale věnuje Velikonocím. Jak největší křesťanské náboženské svátky prožívá a co upřednostňuje? „Řekl bych, že význam má především triduum, to znamená Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota plus dokončení v neděli. Jsou to jednotlivé etapy. Velikonoční večeře je bezesporu něco, co bychom v naší kultuře tak trochu přirovnali k té štědrovečerní. Poslední večeře ale asi nebyla příjemná. Když otevřete evangelia, víte, že tam panovala otázka zrádce. Atmosféra tedy musela být příšerná.“

Benedikt XVI. na Kubě

Před nedávnou dobou cestoval papež Benedikt XVI. do Mexika a na Kubu. V Havaně se nesešel s disidenty, ale s bratry Castrovými. Jak si máme tento akt vykládat? „Papežské návštěvy podléhají protokolu, který dojednává Vatikán s Kubou jako stát se státem. Návštěva Raúla Castra jako prezidenta a vlády je skutečně bezpodmínečná. To by nebylo možné. Otázka poznání disidentů je velmi složitá, protože lze asi těžko očekávat, že by mohl Vatikán požadovat na kubánské vládní straně setkání s protivládními aktivisty.“ Sám Dominik Duka prý byl požádán, aby se cesty účastnil a s kubánskými disidenty vedl debatu. „Do takového procesu ale nemůžu vstoupit bez konzultace s Vatikánem,“ říká. K samotné osobě současného papeže pak doplňuje: „Myslím, že je potřeba jedno po pravdě říci. Benedikt XVI. nemá tu zkušenost nesvobody a boje s komunistickým systémem, jakou měl Jan Pavel II.“ Na druhou stranu ale přiznává, že výchozí pozici pro návštěvu měl nynější papež, v mezinárodním hledisku, mnohem složitější a náročnější.

Věznění

Jak se člověk dostane za mříže? V totalitním režimu to podle Dominika Duky není tak velký problém. „Můj život probíhal v prostředí, kde být politickým vězněm a disidentem patřilo k nejvyšším životním metám. Ne, že bych po tom toužil, ale kdo nebyl vězněn, tak mu chyběl, dnes bychom řekli akademický titul.“ V Plzni – Borech přitom poznal řadu významných osobností. Mimo Václava Havla např. Jiřího Dienstbiera, Alberta Černého či Václava Valeše.

Dominik Duka, povoláním námořník, dělník a arcibiskup

Na dobu, kdy pracoval v plzeňské Škodovce, prý Dominik Duka vzpomíná velice rád. Dělnické prostředí prý mělo jednu velikou výhodu. „Dělník se v socialismu nemusel tolik krčit. Na tato místa nebyl tak přísný kádrový pohled, ať to bylo v hradecké Škodovce, kde jsem se vyučil strojním zámečníkem, nebo v Plzni, kde jsem pracoval 15 let. Bylo to prostředí, kde se dalo důvěřovat a hovořit.“ Přestože začínal v továrně a dnes se pohybuje v církevních vodách, jeho dětské sny směřovaly jinam. Nejdříve chtěl být pilotem, posléze zatoužil vyplout na moře, to když se mu zalíbila profese námořníka. Lákalo ho ale i lesnictví či medicína. K zaměstnání biskupa Královéhradeckého a arcibiskupa pražského pak říká. „Bylo v mých lidských silách Hradec Králové trochu obsáhnout, zapamatovat si lidi, být s nimi v kontaktu. Byla tam jedna univerzita, magistrát. Kdežto Praha je v tomto tak bohatá, trošičku se v ní topím. Někdy mám problém lovit v paměti, kde se nacházejí jednotlivé části města. Práce v metropoli je mnohem náročnější a až přespříliš administrativní. V dané situaci je to také úřad, který vyžaduje hodně církevní reprezentace v oblasti církevně – politické.“

Celý audiozáznam rozhovoru Dominika Duky s Danielou Brůhovou najdete na začátku tohoto článku.

autor: Pavla Kopřivová
Spustit audio