Podle Dany Juráskové máme takové zdravotnictví, na které vyděláme

8. duben 2015

Dana Jurásková je synonymem úspěšné ženy. Začínala jako zdravotní sestra a vypracovala se až na ministryni zdravotnictví. Dnes je ředitelkou VFN na pražském Karlově náměstí. Téma peněz je pro ni tím pádem jistě trochu omleté, ale věčné.

Finance. Těch nebude ve zdravotnictví nikdy dost. „Na světě neexistuje ekonomika, která by ufinancovala zdravotní péči té nejvyšší kvality a na nejvyšší vědecké úrovni. Rozpor mezi tím, co bychom pacientům chtěli dát a co je možné, budeme řešit vždycky.“

Je to prý obtížná a složitá etická otázka. „Spousta zdravotníků si s ní neví rady a pro spoustu z nich je to obrovská frustrace.“ Jak ujišťuje Dana Jurásková, princip solidarity je základ, na kterém české zdravotnictví funguje. „Jinak by se zhroutilo. Musíme připustit, že máme zdravotnictví takové, na které vyděláme.“

Čtěte také

Základem úspěchu je společný cíl

V čele velké pražské fakultní nemocnice stojí Dana Jurásková od roku 2007. Když do funkce nastupovala, byl to pro ni zvláštní pocit. „Uvažovala jsem dokonce o tom, že jsem drzá a málo sebekritická, že jsem přijala takovou výzvu.“ Nakonec se ukázalo, že pokud mají lidi společný cíl, tak se dá najít společná řeč. „Podle mě je důležité, že se respektujeme jako lidi. To jsem našla a moc si toho vážím.“

Dobrý ředitel zdravotnického zařízení musí být dobrý manažer a musí znát zdravotnický provoz. „Ale žádná šablona na to není.“ Podle Dany Juráskové je velmi podstatné umět jednat s lidmi.

Umění jednat s lidmi

Na operačním sále (ilustrační foto)

Možná proto jí nejvíc času zabírá komunikace. „Jsem kontaktní člověk. Mám ráda širokou diskusi a názorovou bouři.“ Taky se snaží být blízko chytrým lidem, kteří přinášejí nové nápady. Jsou to šéfové klinik, ale často taky řadoví zaměstnanci. „Pro mě je nejdůležitější, aby respekt neutlumil ochotu komunikovat a nevytvářel bariéry.“

Jak sama říká, v životě se nic nedá dělat úplně dobře, když to člověk nemá rád. To se týká koníčků, rodiny nebo blízkých. „A určitě se to týká práce. Myslím, že když člověk dělá práci, kterou miluje, tak je to velké životní štěstí.“

Nic neplánovala

Dana Jurásková začínala jako zdravotní sestra. A vypracovala se až na ministryni zdravotnictví. Jak říká, měla v životě štěstí. „To bylo už v tom, že jsem si zvolila povolání, které mě bavilo. Ta láska k profesi dává člověku obrovskou svobodu a spoustu energie. Moje klika byla v tom, že jsem nikdy nedělala do šuplíku. Všechno, co jsem dělala, bylo nakonec zúročeno.“ Nakonec prý byla sama překvapená, že její profesní dráha šla tímto směrem. „Spousta lidí se mě ptala, jestli jsem to plánovala.“

Jak důležitá je prevence? Jaká je dnes role zdravotních sester? Jak je to s přívětivostí zdravotnického personálu? Více uslyšíte v iRadiu.

autoři: eh , Marie Retková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová