Podivuhodná historie igelitu

V obecném jazyce nyní znamená zcela jinou hmotu, nízkohustotní polyetylén, LDPE, a vlastně jakýkoli polymerní materiál. Kupodivu slovo igelit také inspirovalo textaře populárních písní, a samotný materiál dokonce i módní návrháře. Je zajímavé sledovat, jak se význam slova igelit v nedávné historii u nás proměňoval.

Troška z historie slova
V roce 1935 zahájil ve své době největší chemický koncern na světě IG Farben rozsáhlou výrobu PVC včetně měkčeného typu, který dostal jméno igelit. První dvě písmena samozřejmě obsahují zkratku firmy a druhá část slova je inspirována už dříve zavedenými plasty, jako byl galalit nebo bakelit (řecké slovo lithos znamená kámen).

Měkčený polyvinylchlorid nalezl řadu uplatnění
Používá se jako náhrada kůže (pro koženky na autobusová sedadla) a také pro vojenské účely, např. na plynové masky. Polyvinylchloridu se v koncernu IG Farben vyrábělo takové množství, že se mu ve 30. letech říkalo „německý plast“.

Druhá světová válka
Koncern IG Farben se za druhé světové války velmi zdiskreditoval. Od roku 1941 dodával do nacistických koncentračních táborů smrtící plyn Cyklon B, který byl původně deklarován jako insekticid. Až do roku 1945 koncern zaměstnával 83 000 pracovníků, převážně vězňů z koncentračního tábora, který byl zřízen v bezprostřední blízkosti výrobního závodu.

Vzpomínáte na nafukovacího slona, buvola nebo žirafu?
Koncem 30. let moravská Fatra Napajedla, tehdy součást Baťových závodů, převzala německou technologii výroby měkčených fólií PVC, igelitu, a vyráběla jej po celou válku. Po druhé světové válce se název tohoto materiálu změnil na Fatrofan, ale slovo igelit se stále mezi lidmi běžně používalo pro měkké PVC fólie. Z tohoto materiálu se vyráběly izolační fólie, pláště do deště, tehdy populární „igeliťáky“ a nafukovací hračky. V letech 1971 – 1972 výtvarnice Libuše Niklová navrhla sérii nafukovacích zvířátek pro děti, která mají nadčasovou hodnotu a některá se stále vyrábějí.

Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 1/2013.