Podaří se jednou spolehlivě předpovídat zemětřesení?
Analýzy spodní vody na Islandu dávají určitou naději, domnívá se doktor Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu AV.
Na Islandu proběhla dvě zemětřesení v místech, kde vědci po pět let měřili chemické složení spodních vod. Zjistilo se, že množství stopových prvků obsažených ve vodě se v závislosti na zemětřesení mění. A to několik týdnů před ním.
Měření ale probíhala na Islandu s bohatou sopečnou činností. Vědci si tak nejsou jisti, že zemětřesení je jediným důvodem změny chemického složení vody.
Proč voda mění před zemětřesením své chemické složení?
V důsledku napětí v zemské kůře vznikají trhliny a voda se v podzemí začne promíchávat. To má samozřejmě vliv na chemické složení, protože se mísí vody různého stáří i obsahu.
Nejistá metoda
Ta může být způsobená také tím, že je v blízkosti nějaké vulkanické zóny. Magmatické procesy v hloubce několika desítek kilometrů se také mohou projevit ve změně chemismu vody.
V minulosti už bylo objeveno takových metod několik. Například v Japonsku věří, že pokles hladiny spodní vody může být ukazatelem blížícího se zemětřesení. Všechny metody ale zatím vždy selhaly.
Skepse geofyziků
Selhal i největší experiment v dějinách. Ve 40. letetch v Kalifornii sbírali vědci nejrůznější podrobná geofyzikální data, která by zemětřesení mohla předpovědět.
Když pak zemětřesení přišlo, žádný faktor, který by ho mohl předpovědět, potvrzený nebyl.Většina geofyziků je tak stále přesvědčená, že zemětřesení nikdy předvídat nepůjde.
Poslechněte si záznam pořadu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
