Pod podlahou kláštera leží hlava Záviše z Falkenštejna, zůstal tu po něm ale i slavný kříž

29. leden 2017

Když přijedete do Hluboké nad Vltavou od Českých Budějovic, zastavte se v parčíku těsně u řeky. Narazíte na kamennou mohylu s nápisem, podle nějž byl na tomto místě popraven Záviš z Falkenštejna. Tady přišel o hlavu. Ta pak ale byla pohřbena v kapitulní síni kláštera ve Vyšším Brodě.

Záviš z Falkenštejna se narodil pravděpodobně v roce 1250. Popravili jej 24. srpna 1290, v době, kdy sloužil králi jako rukojmí a královské vojsko požadovalo po Závišově bratru Vítkovi z Krumlova vydání hradu Hluboká. Vítek odmítl, protože prý nevěřil, že král nechá Záviše popravit.

Podobně jako rychtář Kubata je Záviš symbolem něčeho, co by se dalo nazvat jihočeskou svéhlavostí, tvrdohlavostí, zarputilostí, snahou o vlastní cestu, ale třeba i narovnáním práva či nezávislostí. Zatímco Kubata v podobě, v jaké ho známe z pověstí, možná vůbec neexistoval, po Závišovi zůstala něco velice důležitého.

Stopa po něm zůstává v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě. Zde jsou pohřbeni téměř všichni Rožmberkové, opati, členové řádu a právě také hlava Záviše z Falkenštejna. „Jeho hlava je pohřbená v kapitulní síni. On byl totiž významným donátorem, daroval klášteru tu nejvzácnější relikvii - Závišův kříž. Proto bratři z vděčnosti jeho hlavu vykoupili a pohřbili ho slavnostně v kapitulní síni,“ upřesňuje převor kláštera Justin Berka.

Kapitulní síň je podle něj po kostele druhým nejdůležitějším prostorem v klášteře. Konají se zde volby opatů, přijímání nových mnichů a také se sem každý člen cisterciáckého řádu vrací po své smrti. „Na tomto místě, kde mnich kdysi vstupoval do kláštera, kde mu byl odňat civilní oděv a dostal hábit na znamení nového způsobu života, je po dvě noci vystavěno jeho tělo. Bratři se u něj symbolicky střídají v modlitbách a předávají ho do rukou Božích,“ vysvětluje převor.

Vyšebrodský klášter ukázal vzácný Závišův kříž, po korunovačních klenotech nejcennější středověkou zlatnickou památku

Kapitulní síň ale také dennodenně slouží k takzvané kapitule. Bratři se zde scházejí a předčítají řeholi svatého Benedikta. „Podle té my žijeme, je to takové praktické evangelium. Zároveň si tady rozdělujeme práci a úkoly a radíme se o tom, co nás dále čeká,“ doplňuje Justin Berka.

Traduje se, že Závišova hlava je pohřbena na levé straně kapitulní síně při pohledu od vchodu. Takto to píše Bohuslav Balvín, ale nikdy to nebylo potvrzeno. Jisté však je, že tu Záviš z Falkenštejna skutečně odpočívá. „Hlava tu určitě je, protože ve vyšebrodském nekrologii je zapsáno, že zde byl pohřben v poslední srpnový den a jeho hlava byla uložena do kapitulní síně,“ říká Justin Berka.

Záviš z Falkenštejna byl podle něj velmi schopný člověk i nadaný politik. „To ho také potom stálo hlavu. Byl příliš ambiciózní, agilní, a to se někdy v českém národě nevyplácí,“ doplňuje.

Dědictví po sobě ale Záviš zanechal cenné. Z Uherska přivezl slavný kříž s ostatkem kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Lidé si budou moci i letos ve Vyšším Brodě Závišův kříž prohlédnout, a to od 1. července do 30. září v oratoři klášterního kostela.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.