Počasí nakonec zvítězilo nad vlaky, říká meteorolog Michal Žák

Host Záletů tentokrát nemá těsnou vazbu na východní Čechy. Narodil se v Třebíči, žije a pracuje v Praze. O východních Čechách ale ví, co se počasí týká, úplně všechno. Alena Zárybnická se ptala svého kolegy z České televize doktora Michala Žáka.

Meteorolog a klimatolog doktor Michal Žák absolvoval magisterské i doktorandské studium na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Právě tam na katedře fyziky atmosféry teď kromě svých jiných aktivit i přednáší.

Vraťme se do poloviny 90. let. To ses rozhodoval, kde pokračovat po studiu na gymnáziu. Proč vyhrála meteorologie?
Je pravda, že meteorologie mě nějakým způsobem přitahovala už v mých dětských letech. Mohu se i přiznat k tomu, že zhruba od deseti let byla mým nejoblíbenějším pořadem v televizi předpověď počasí. Mrzelo mě, že v zeměpise nebo ve fyzice jsme se toho o meteorologii učili velmi málo. Potom, když přišel konec gymnázia, byla volba vcelku jasná, i když kromě meteorologie jsem zvažoval i Dopravní fakultu Jana Pernera v Pardubicích. Vyhrála ale meteorologie.

Vzpomeneš si na své první vysílání v České televizi v květnu v roce 2005?
Den předtím mi kolegyně zavolala, že nemůže úplně dobře mluvit, jestli bych nebyl ochoten to vzít nakonec celé od první ranní relace. Kývl jsem na to. Bylo to tedy tak trošku hození do vody, jak se říká.

Michal Žák není „jen“ televizním meteorologem, ale také vysokoškolským pedagogem a klimatologem. Které předměty přednášíš?
Synoptickou meteorologii. Posluchači se dozvědí, jak se chovají základní meteorologické prvky. Druhá část už se zabývá známými pojmy, které používáme i v předpovědích počasí, jako jsou tlakové útvary, co je to tedy tlaková výše a tlaková níže, atmosférické fronty. Dále přednáším regionální klimatologii. Mně připadla ta část, která se týká České republiky. Poté ještě analýzu povětrnostní mapy a užitou klimatologii.

Michal Žák při natáčení s Alenou Zárybnickou

S Michalem Žákem se teď zaměříme na východní Čechy. Jsou tu rozsáhlé nížiny i nejvyšší hory, pramení a protéká tudy Labe. To všechno jistě hraje v utváření klimatu východních Čech tu hlavní úlohu. Čím se tato oblast liší od ostatních v Česku?
Záleží na tom, na jaký prvek se budeme koukat. Pokud si srovnáme Polabí se Středočeským krajem, se kterým sousedí, tak tady je více srážek, než spadne ve středních Čechách. Východní Čechy mají zajímavý rys, že se tady nachází nejvlhčí místo České republiky, to jsou hřebeny Krkonoš. Na druhé straně není tady žádný významný srážkový stín, tedy oblast, která má kvůli závětří výrazně menší množství srážek, jako má jižní a jihovýchodní Morava.

Východní Čechy občas trápí také silný vítr.
Přesně tak. Možná si všichni vzpomenou na slavný orkán Kyrill, který v lednu 2007 zasáhl celé Česko, ale ve východních Čechách, přesněji v Krkonoších, udeřil vůbec nejsilněji. Na Sněžce byl naměřený náraz větru 216 km/h. To je vůbec nejsilnější náraz, který byl kdy v celé České republice naměřen.

Pokud bychom chtěli vyrazit na dlouhodobě nechladnější místo východních Čech, bylo by to někde na hřebenech Krkonoš?
Ano. Na hřebenech Krkonoš je průměrná roční teplota nižší než dva stupně Celsia. Vůbec nejchladněji je na Sněžce, kde dlouhodobý roční průměr činí pouhé dvě desetiny stupně Celsia nad nulou.

Určitě budou východní Čechy patřit k lokalitě, kde napadlo nejvíce sněhu, leželo nejvíce sněhu a možná i nejčastěji sněží.
Je to tak a zase jsou to Krkonoše, což samozřejmě souvisí s jejich nadmořskou výškou a s tím, že jde o nejvyšší hory v České republice. Hřebeny Krkonoš mají nejvíce dnů se sněhovou pokrývkou. Sníh tam leží déle než půl roku. Pak tam bylo i nejvíce sněhu, a to na Labské boudě. 15. března 2005. Leželo ho tam 345 centimetrů. To je největší množství sněhu, které bylo v Česku naměřeno.

Michal Žák na nádraží v Chebu

Abychom nemluvili jenom o práci. Vím, že rád cestuješ. Jak si vybíráš místa, která chceš navštívit?
Je to dost různé. V létě preferuji spíše hory a vnitrozemí. To znamená chození po zajímavých oblastech a místech. Kromě Krkonoš mám rád i slovenské hory, ale spíše střední a jihovýchodní Slovensko. Ze vzdálenějších oblastí mě baví poznávat klima subtropických nebo tropických oblastí. Tam si zpravidla vybírám spíše zimní polovinu roku, kdy tady panují spíše nižší teploty, kdežto tam je teplo.

Vím, že když cestuješ, tak pokud můžeš, jedeš vlakem. Proč?
Mě cestování vlakem vcelku baví už od dětství. Řada mých vrstevníků tehdy dostala k Vánocům nějaké modelové kolejiště, ale u mě to neskončilo s tím, že bych to po pár letech uklidil někam do skříně, ale přetavilo se to v takové hobby, zájem i k reálným vláčkům a vlakům. To cestování vlakem je pro mě i určitá forma odpočinku. Člověk přepne do jiného módu. Nemusí se tak soustředit, jako když jede autem. Musím říct, že cestu vlakem si zpravidla užívám.

Kdybys měl tady ve východních Čechách vybrat jedno místo, které máš opravdu rád, které by to bylo?
Jenom jedno? Těch míst, která mám rád, i když nejsem rodilý Východočech, je několik. To jedno souvisí s mojí zálibou ve vlacích. Bylo by to údolí Tiché Orlice někde mezi Brandýsem nad Orlicí a Ústím nad Orlicí kolem Bezpráví. Poměrně rád mám i Trutnovsko, krkonošské podhůří. Tato oblast je mi taky blízká.

autor: ZAR
Spustit audio