Po zimě je třeba pamatovat na jahody a astry

V březnu a dubnu vyséváme astry
Sazeničky můžeme předpěstovat doma na okně, ale lépe vzcházejí v pařeništi, neboť osivo nejlépe klíčí při nižší teplotě, než máme doma, tedy při 15 až 18 °C. Vzrostlým semenáčkům se pak nejlépe daří při teplotě 15 °C. Při nižší teplotě se rostlinky nevytahují a jsou méně náchylné k houbovým chorobám, které jsou u aster časté. Proto také doporučuji výsev do propařeného substrátu – semena přitom jen rozhodíme na povrch. Přepíchané rostlinky v sadbovačích musíme vysadit v polovině května nejlépe na slunné místo s výživnou, propustnou sušší půdou. Půda nesmí být čerstvě organicky vyhnojena, protože to může způsobit houbové onemocnění – fuzariózu. Tato nebezpečná a v posledních letech velmi častá choroba aster se projevuje náhlým zvadnutím listů a stonků, po kterém rostliny rychle uhynou. Proto je vhodné astry často okopávat, abychom jim provzdušnili půdu. Astry také nikdy nevysazujeme na stejné stanoviště, kde rostly v minulém roce!

Po zimě je třeba ošetřit jahody
Rostlinky povytažené mrazem přitlačíme a přihrneme zemí, abychom spojili kořínky s půdou. V prvních teplejších dnech v období od začátku března do začátku dubna odstraňujeme staré, odumřelé a suché listy, které mohou být nositeli různých chorob. Pokud se listy drolí, můžeme je vyhrabat hráběmi, vlhké houževnaté listy raději odstříhneme nůžkami. Listy ze zdravých porostů můžeme zkompostovat, naopak listy z porostů napadených houbovými chorobami pokud možno spálíme. V době rašení listových srdéček jahodník přihnojujeme. Dbáme však na to, aby hnojivo nenapadalo na mladé listy, které by popálilo. Rozhozené hnojivo zapravíme do půdy s první okopávkou, která může být v meziřadách dosti hluboká. Účinným hnojivem je granulovaný kravský hnůj – ke každé rostlině postačí dát jednu polévkovou lžíci granulí, které při okopávce zahrneme k rostlince.

Celý text najdete v březnovém čísle časopisu Receptář.