"Po vstupu do EU bylo jedno jasné: něco jsme se museli naučit dělat trochu jinak," říká František Němec mladší

14. květen 2012

Dnes (14. května) jsme ve studiu přivítali rovnou dva hosty. Byli jimi otec František Němec starší a syn František Němec mladší. Společně hospodaří na své rodinné farmě, za což si v roce 2008 vysloužili titul Živnostník roku.

Rodina Němcových začala hospodařit už před druhou světovou válkou, jak potvrzuje František Němec starší. „Můj otec pocházel z většího hospodářství, jeho rodina měla 28 ha zemědělské půdy. V Netíně, kam se přiženil ze Zadního Zhořce, pak začal hospodařil na 15 hektarech.“ V roce 1948 se začal statek rozvíjet, pak ale musel být předán do JZD. Krátce po sametové revoluci pak František Němec starší zažádal o návrat půdy a rozhodl se v práci na statku pokračovat. Dnes rodina hospodaří na 150 ha půdy a firmu vede František Němec mladší: „Máme radost z toho, že se to povedlo, protože rádi hospodaříme a těší nás, když se nám zelenají pole. Letošní jaro je u nás obzvlášť hezké, celkem prší, takže se úroda vyvíjí tak, jak by měla. Budeme věřit, že ji i dobře sklidíme.“ Farma rodiny Němcovy má v současnosti 70 dojnic a 50 jalovic: 50% stáda tvoří červené straky, druhou polovinu pak zastupuje Holštýnský skot. Zpracovávají přibližně 800 litrů mléka denně a zaměstnávají 27 lidí.

Koně

Na farmě chová rodina Němcových nejen krávy, ale i koně. Pokračuje František Němec starší: „Když jsme pracovali v družstvu, bylo tam záhumenkové hospodářství. Tehdy už jsem měl kobylku a odchovával jsem hříbata. S koňmi jsme začali hospodařit. Měli jsme jednu kobylu a dva hřebce, s kterými jsme pracovali. Nešlo to ale tak rychle, proto jsme od toho brzy odešli. Pořídili jsme si jen teplokrevné koně pro zábavu.“ Dnes mají sedm koní, kteří ale slouží jen k rekreačnímu ježdění. „Na to nám ale nezbývá moc času, je to priorita pro vnoučata, která jsou do toho zapálená. Jsme rádi za chvíli času, kdy se jim můžeme věnovat a vést je k hospodaření.“

Evropská unie

Když Česká republika vstoupila v roce 2004 do Evropské unie, situace všech tuzemských zemědělců se bezesporu změnila. Přizpůsobit se musela i rodina Němcových. „Jedno je jasné: něco jsme se museli naučit dělat trochu jinak. Např. jsme se museli začít víc zajímat o evropské dotace a o to, jakým způsobem bude fungovat podpora zemědělství. Kdybychom se na tuto otázku nepřipravili, pěstovali bychom si na svých 150 hektarech obilí a neměli bychom vůbec představu, že jsou i jiné možnosti,“ říká František Němec mladší, který zároveň přiznává, že se jezdí rozvíjet a studovat nové trendy za hranice našeho státu. „Největší překážkou je někdy i limitované myšlení. V zahraničí vidíme nové farmy, věci, nápady. Do Netína se musí všechno dovézt. Dnes mají informace a vědění větší cenu než hospodaření. Je třeba mít obecný přehled o zemědělství a o tom, co se dá na pozemcích a venkově dělat.“

Krize v zemědělství se jich prý netýká

Říká se, že zemědělská produkce v Evropě klesá. Vnímá to tak i František Němec starší? „Myslím, že ne, naopak se rozšiřujeme. Když jsme začali hospodařit, říkal jsem, že budeme produkovat mléko. Všichni mi říkali, ať ho nedělám, že ho nikdo nebude pít. Pořád jsme šli proti proudu. Dnes všechny podniky propouštějí zaměstnance a my je nabíráme. Nevím, jak to děláme.“ Nutno podotknout, že první mlékárnu měli Němcovi umístěnou v garáži pro dva automobily. Před nedávnem otevřeli novou, od které si slibují větší produkci mléka a jednodušší provoz.

autor: Pavla Kopřivová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.