Po stopách Židů v Liberci – Kameny zmizelých, ohořelá Tóra nebo památník Šoa
Liberec už čtvrtým rokem nabízí komentované prohlídky města. Letos se na nich mohou zájemci seznámit s historií libereckých Židů. Účastníci navštíví s průvodkyní synagogu v centru města, prohlídka poté pokračuje na židovském hřbitově v Ruprechticích a u památníku Šoa. Prohlídka je zaměřena na konkrétní osudy židovských obyvatel města.
„Dnešní náš úkol je projít se po stopách libereckých Židů. Jmenuji se Zdeňka Mandlová, jsem z komunitního centra Kontakt jako dobrovolník průvodce,“ představila se před městským Informačním centrem průvodkyně. Komentované prohlídky městem "Po stopách libereckých Židů" pořádá tamní magistrát ve spolupráci s Komunitním střediskem Kontakt každý čtvrtek od května do září. Na první z nich dorazilo osmnáct lidí, kteří mse od radnice přesunuli k Šaldovu divadlu. Před ním jsou v dlažbě umístěné dva „stolpersteiny“, neboli Kameny zmizelých. Na nich jsou jména dvou židovských ředitelů divadla, kteří byli zavražděni nacisty.
Další zastávkou je synagoga, která je umístěna přímo v budově Krajské vědecké knihovny. „Tady byla mezi lety 1887 až 1889 postavena židovská synagoga. V noci z 9. na 10. listopadu 1938 proběhla takzvaná Křišťálová noc, kde se nejenom v Liberci, všechny ty židovské stavby vypálily,“ nastínila osud původní židovské modlitebny průvodkyně Zdeňka Mandlová. Mezi návštěvníky komentované prohlídky pak putovaly fotografie původní synagogy. Stojící i hořící.
„Mě fascinuje, jak byla vysoká. Ve srovnání s tímhle tím domem byla jednou tak vysoká,“ podivovala se jedna z účastnic exkurze Simona Brabcová. Na prohlídce se chtěla dozvědět historii židovského obyvatelstva v Liberci, a to jí průvodkyně splnila. Podle ní žilo před druhou světovou válkou v Liberci kolem 1400 židovských obyvatel, po válce tu zbylo jen 37 starousedlých Židů.
Prohlídka poté pokračovala přímo v synagoze, kterou provedl Michal Hron z liberecké Židovské obce. Návštěvníkům ukázal třeba posvátné židovské texty Tóru. A to i tu, která přežila požár původní synagogy. Ta je vystavena pod prosklenou vitrínou a na zkázu původní budovy upomíná svými ohořelými okraji.
„My jsme otevřená obec a jsme rádi, když lidi o nás vědí co nejvíc. Protože čím míň o nějaké minoritě víte, tím větší prostor pro předsudky,“ uvedl Michal Hron. Účastníci komentované prohlídky pak pokračovali na zastávku autobusu číslo 25, který je odvezl na židovský hřbitov a k památníku Šoa.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
