Po podpisu 2000 slov začal telefonní teror, vzpomíná Yvonne Přenosilová
Bylo jí šestnáct, když nazpívala písničku Roň slzy. Týden po vstupu vojsk emigrovala a v Německu prožila 26 let. Natrvalo domů se Yvonne Přenosilová vrátila v roce 1994.
Kariéru začala konkurzem do divadla Semafor. Zjistila, že to byl trošku podfuk, protože tu Miloš Forman točil svůj film. Sice ji nevzali, ale všiml si jí textař Karel Mareš a její kariéra odstartovala.
Během noci mi zešedivěl pruh vlasů
Když podepsala 2000 slov, začal telefonní teror. „Zvedla jsem telefon a slyšela, my tě utlučeme, my tě zabijeme. Ten teror trval rok. Táta říkal, tady nemůžeš zůstat. Od 21. srpna 1968 jsem nespala doma a za týden jsem odjela do Rakouska. Během toho týdne mi přes noc zešedivěl pruh vlasů. V Mnichově jsem si přečetla, že naproti našemu domu sídlila KGB a odtud byly ty fingované telefonáty.“ Maminka byla Rakušanka, takže neměla jazykovou bariéru.
Jaké bylo vystěhovat se? „Bylo mi 21 let. Když emigruje starší člověk, tak spíš lpí na věcech. Mně to bylo jedno. Cestou jsme se ztratili. Asi třikrát nás zastavili sovětští vojáci, šla z nich hrůza. Uplatili jsme je cigaretami, ještěže jsem už tehdy byla kuřačka.“
Jak vzpomíná na prosinec 1989, kdy přijela do Prahy? Jak se znala s Karlem Krylem? Sleduje politiku? Více uslyšíte ze záznamu.
Související
-
Robert Vano: Jestli jsem po emigraci cítil výčitky vůči rodičům?
Má americký pas, slovenské kořeny, maďarské rodiče a domov v Praze. Jeho životní cestu lemují kuráž, pracovitost a víra. Rozhovor světoznámého fotografa s Jitkou Novotnou.
-
Jindřich Mann: Každá emigrace změní člověku uměleckou identitu
V pondělním magazínu Je jaká je nám o historii slavné rodiny Mannů vyprávěl filmař Jindřich Mann.
-
Pavel Kosatík: Dubček byl ve skutečnosti tvrdý aparátník
V čem byl srpen 1969 v kontextu dalšího vývoje pro Československo přelomový?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
