Planetárium o „době genové“, DNA a dědičnosti v Národním muzeu a také o objevu pravěkých a středověkých hrobů či obydlí u Slaného a Velvar

23. červen 2019

Doba genová (nejen) v Národním muzeu: entomolog Dominik Vondráček, bioložka Tatiana Aghová – Silnice Slaný-Velvary a 13 kilometrů objevů: archeoložka Drahomíra Malyková – Objevy a události – Historie vědy: Magna charta libertatum

V úvodním přehledu zajímavostí se mimo jiné dozvíte o nálezu vzácné římské mince v Anglii, o chystané cestě našich odborníků s vylepšenou technikou za zatměním Slunce do Jižní Ameriky a také o plánech indické kosmonautiky, které se týkají Měsíce, pilotovaných letů a orbitální stanice na oběžné dráze kolem Země. (1:10)

Doba genová

Dvoušroubovice DNA

Letos 19. července bude v Národním muzeu otevřena výstava „Doba genová“, věnovaná DNA, genům a dědičnosti – od historie přes naše současné znalosti až po jejich praktické využití. Bude to výstava doslova pro každého – multimediální a interaktivní, s přístroji, modely, preparáty, animacemi, videoprojekcemi a bohatým doprovodným programem pro dospělé i pro děti. Hlavním autorem výstavy je entomolog Dominik Vondráček, její kurátorkou bioložka Tatiana Aghová, oba výzkumní pracovníci Přírodovědeckého muzea, součásti Národního muzea v Praze.

 Kdo a kdy poprvé formuloval zákony, jimiž se dědičnost řídí? Jak vypadá DNA, co jsou geny a jak jsou v nich zakódované informace o jejich nositeli, konkrétním organismu? Jak se získává čistá DNA pro vědecké zkoumání? Molekulárně genetický výzkum způsobil v uplynulých letech velké zemětřesení v taxonomii, tedy klasifikaci organismů. Nejen, že se ukázaly nečekané příbuzenské vztahy; byla dokonce objevena řada nových druhů. Molekulárně genetická analýza nachází své uplatnění také v antropologii a potravinářství. (4:37)

Historie vědy a soutěž o knihu

Adam Vidner se ve své pravidelné rubrice vrací do historie právní vědy a připomíná okolnosti vzniku Velké listiny svobod, známé jako Magna charta libertatum. (22:39)

Naposledy také opakujeme otázku naší červnové soutěže, ve které můžete vyhrát dvě publikace vědeckého novináře Rüdigera Vaase „Prostě Einstein!“ a „Prostě Hawking" z produkce nakladatelství Grada Publishing. (26:12)

Archeologové mezi Slaným a Velvary

Půdorys chaty z raného středověku s pozůstatky kamenné pícky v rohu. Z výzkumů na trase silnice Slaný - Velvary

K největším archeologickým akcím u nás patří záchranné výzkumy na stavbách silnic a dálnic. Jeden takový probíhal od loňského srpna do letošního května v okrese Kladno mezi městy Slaný a Velvary. Slánsko je už od předminulého století známé jako místo s bohatými nálezy, takže se dalo předpokládat, že ani tentokrát nevyjdou badatelé naprázdno. I vzhledem k rozsahu celého výzkumu. Trasa nové silnice měří celých 13 kilometrů. Co se tam našlo?

Podobné výzkumy, jako byl ten mezi Slaným a Velvary, vyžadují pochopitelně důkladnou přípravu – vyprávěla nám o tom vedoucí výzkumu Drahomíra Malyková z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Teprve pak se může kopat do země. Nejstarší nálezy archeologů pochází ze závěru eneolitu, čili z poslední fáze doby kamenné. Kromě pohřebišť kultury zvoncovitých pohárů a kultury bylanské objevili vědci i další pohřebiště a stopy osídlení z pozdní doby bronzové a doby halštatské. Narazili i na sídliště z doby hradištní, tedy z raného středověku. Výzkum odkryl také zbytky mlýnského náhonu z 16. století. (27:25)

autor: frv
Spustit audio