Planeta bez vody a lidé prchající do hor. „Nepsala jsem sci-fi. Stačí se podívat kolem sebe, kam směřujeme,“ říká Markéta Lukášková o dystopickém románu Výšina

22. červenec 2026

Nevyhýbá se humoru, zároveň ale otevírá znepokojivá témata, která se dotýkají všech. Platí to i pro její nejnovější román Výšina, ve kterém popisuje svět, kde se kvůli extrémním podmínkám a nedostatku vody lidé musejí stěhovat z měst do vyšších poloh. Proč považuje psaní o katastrofách za svého druhu terapii? Proč je pro ni tvorba podcastu velký adrenalin? A napsala by dnes své starší knihy jinak? Mrazivé léto na Dvojce vám přináší rozhovor s autorkou znepokojivých románů.

S tématem budoucnosti si spisovatelka Markéta Lukášková začala poprvé pohrávat ve své knize Vlaštovka v bublině. Na prvky sci-fi ve své tvorbě navázala dystopickým románem Výšina. „Námět vyšel z reálné situace,“ prozrazuje autorka.

„Panovala tropická vedra a my jsme jeli do hor, kde bylo příjemně. Napadlo mě, že takhle to možná jednou bude vypadat, až se nebude moct ve městech vydržet. Lidé se přemístí o něco výš. Uvažovala jsem, jak by tato vykořeněná společnost fungovala.“

Vizionářka nejsem

Markéta Lukášková

Psaní o katastrofické budoucnosti pro ni ale není jen způsob, jak varovat ostatní. Markéta Lukášková přiznává, že představování možných krizí jí paradoxně přináší i určitý klid.

„Vizionářka vážně nejsem. Pokud člověk sleduje, co se děje okolo něj, vidí, kam to spěje. Psaní o tom mě ale svým způsobem uklidňuje. Nemám ráda změny, takže když vím, co se stane, jakkoli je to špatné, jsem klidnější.“

Nemusí to dopadnout špatně

Román ale podle ní přesto nemusí být jen temná předzvěst budoucnosti. „Jsem přesvědčená o tom, že se něco takového určitě stane. Otázkou je, jestli to pro nás jako společnost bude negativní zkušenost.“

„Nemusí to nutně dopadnout špatně. Možná si uvědomíme, že naše planeta hoří, a začneme s tím něco dělat,“ říká. Zároveň připouští, že svět, který ve Výšině vytvořila, ještě není uzavřený. „Mám v hlavě pokračování. Bylo by mi líto ten svět nechat být,“ dodává.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.