Pistáciová zmrzlina je královnou. Na tom by nic nezměnila ani třetí světová válka, tvrdí zmrzlinář
„Zmrzlina se dá jíst k snídaní. Dokonce je to asi nejvhodnější, protože obsahuje cukr a ten by se měl, když už, jíst dopoledne a rozhodně ne večer,“ myslí si Jan Hochsteiger. Kdo vymyslel zmrzlinu? Jaký je rozdíl mezi italskou a americkou? Jaké je jeho původní povolání? V kolika jazycích umí slovo „zmrzlina“? Jaký je postup výroby a co je nejsložitější? Co je bílá zmrzlinová hmota? Má veganské varianty? Jaké reakce měl na makovou zmrzlinu a na tu ze syrečků?
„Když pro nějakého zákazníka vyrábím ovocnou zmrzlinu na přání a on se mě snaží přemluvit, aby byla smetanová, tak vyrobím tu smetanovou verzi, ale i sorbet. A ještě se mi nikdy nestalo, že by si nevybrali sorbet, protože je podle mě nejlepší.“
Je i dietnější. „Protože neobsahuje prakticky tuk, ale z hlediska cukru je to horší. Smetanové zmrzliny mají méně cukru, ale zase jsou tučnější,“ vysvětluje.
„Pistáciová zmrzlina vždycky byla, je a bude nejprodávanější. S oblibou říkám, že na tom by nic nezměnila ani třetí světová válka. Je to královna statistik a opravdu se jí prodá nejvíc. I když se za mého mládí vyráběla ze zelené barvy na plot. A když nemáte kvalitní surovinu, nemůžete udělat kvalitní produkt.“
„Kvalita suroviny je základ. Když ji vyrobíte z kvalitní pistáciové pasty, tak to není potřeba vylepšovat kousky pistácií. S nimi to nebude pistáciová zmrzlina, ale zmrzlina s pistáciemi a té pochoutce to nepomůže,“ uzavírá Jan Hochsteiger.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
