Petr Voldán: Na Maltě najdete stopy krajanů. Třeba Adiny Mandlové

Azurové okno, megalitické stavby, fénické památky, olivy, víno a česká stopa. To jsou jen střípky, které při návštěvě Malty okouzlily rozhlasového a televizního reportéra Petra Voldána. Málo se ale u nás ví, že na Maltě najdete výrazné stopy našich krajanů. Třeba Adiny Mandlové.

Mandlová se Malty (asi) přejedla

„Mandlová tam hledala útočiště. Našla ho ve venkovské usedlosti, kterou s manželem Benem přestavěli na dům,“ říká Voldán. Současní majitelé ale nejsou nakloněni návštěvám turistů a zvědavce striktně odmítají. Petru Voldánovi se ale povedlo získat snímky domu.

„My jsme náhodou mluvili se sousedkou, která Adinu dobře znala. Půjčila nám žebřík, ze kterého jsme pak spiklenecky natočili její bývalou zahradu s domem.“ Mandlová nakonec Maltu opustila. Ve svých pamětech přiznala, že jí chyběla středoevropská příroda. „Svého dřív zajímavého útočiště se časem asi přejedla.“

Rok 1928 a básníci Philippe Soupault (vlevo) a Vítězslav Nezval, jehož prasynovec zaváděl na Maltě internet|foto: Public domain, Wikimedia Commons

Další české stopy

Stopy Mandlové ale nejsou jediné, které na Maltě najdete. Velký vliv na místní architekturu tam měl muž, který „postavil“ náš Zlín, nebo prasynovec Vítězslava Nezvala. Ten zase Malťanům zvládl zavést internet. „Když jsme se s ním potkali, tak sice odmítl básnit, ale v počítačích se opravdu vyznal.“

Voldánovi se na Maltě podařilo natočit i jedny z posledních záběrů tamní ikony, tzv. Azurové okno (maltsky it-Tieqa Żerqa), než vápencová skalní brána na ostrově Gozo po jedné březnové bouři spadla. Místo, kam dopadlo je teď zas velkou atrakcí pro potápěče.

Petr Voldán a jeho nejnovější cestovatelské fejetony Malta očima Petra Voldána|foto: Petr Voldán

Malta ale není jen Azurové okno. Symbol božího oka (tzv. Horovy oči) najdete jako šperk, ale i na mořské hladině. Žádný rybář by totiž loďku bez posvátného fénického symbolu na moře nikdy nespustil. Zajímavé jsou i dvojí hodiny s různým časem na všech věžích. „Matou tak ďábla, který nesmí ani tušit, kdy se farníci scházejí na bohoslužbu,“ vysvětluje Voldán.