Petr Šabach. Téma knížky poskytla anekdota nebo hospodské vyprávění

Petr Šabach (1951–2017) vystudoval teorii kultury na Univerzitě Karlově v Praze. Před vstupem na volnou spisovatelskou nohu vystřídal různá zaměstnání. Pracoval jako technický redaktor v Pragokoncertu, metodik kulturního domu, noční hlídač v Národní galerii nebo oborný referent na Akademii výtvarných umění a v Galerii hlavního města Prahy.

Životní zkušenosti zobrazil v knížkách

To vše zužitkoval v literatuře. Jeho knihy částečně vycházejí z autorových životních zkušeností a obsahují mnoho autobiografických prvků. Autorovou stěžejní formou se stala novela, a to často podávaná jako sled dílčích příběhů.

Základní text přitom často vychází z anekdoty či hospodského vyprávění. Jeho otec byl voják z povolání, což se posléze odrazilo třeba v jeho nejznámější knize Hovno hoří, na jejíž motivy vznikl proslulý divácký hit Pelíšky.

Svou první knihu, sbírku povídek Jak potopit Austrálii, vydal v roce 1986.  Napsal patnáct humoristických povídek a románů, převážně těžících z tradice hospodských historek, např. Šakalí léta, Putování mořského koně, Babičky, Opilé banány, Ramon, Občanský průkaz, Rothschildova flaška

Získal prestižní Cenu Karla Čapka

Jak už bylo řečeno, jeho knihy často posloužily jako náměty úspěšných filmů, např. Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo, U mě dobrý (režie Jan Hřebejk), Občanský průkaz (režie Ondřej Trojan). Deset let učil tvůrčí psaní na Literární akademii J. Škvoreckého.

Měl dva syny (jeden žije v USA) a pět vnoučat. V lednu 2016 získal Šabach od Českého centra PEN klubu prestižní Cenu Karla Čapka, která se udílí za významný literární počin. Podle poroty Šabach nalezl zvlášť přesvědčivý způsob, jak oslovit mladou generaci zejména tím, jak zdůraznil styčné rysy mezi vlastním projevem a myšlením svých mladých čtenářů i jejich vnímáním světa kolem sebe. Zemřel náhle v šestašedesáti letech.

Další Příběhy z kalendáře přiblíží založení závodu ve Zlíně a ševce, který dobyl svět.