Petr Kotyk, Správce literárních tajemství
„Po nástupu do Památníku národního písemnictví v Praze, v polovině roku 1990, byl vedením schválen sběrný projekt Literárního archivu videoprojekt Authentic. Projekt se zaměřil na systematické monitorování literárního života, akcí veřejných (autorských čtení spisovatelů a básníků, besed, literárních konferencí atd.) i neveřejných (natáčení vzpomínek autorů i pamětníků) formou videozáznamů,“ vzpomíná Petr Kotyk na začátky své badatelské práce, kterou alespoň stručně představil v našem vysílání.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Ostatně rozhovor a jeho vedení, styl, oslovení a získání důvěry – to bylo jedno z několika témat, k nimž se dnešní pořad vracel. Vždyť Petr Kotyk v dokumentačně/literárním dialogu zachytil vzpomínky mj. Pavla Tigrida, Jiřího Koláře, Edy Kriseové, Jana Vladislava, Bohumily Grögerové nebo Josefa Hiršala a Emila Juliše.
Kniha Kotykova stojí mezi díly Ledererovými a Hvížďalovými na straně jedné a novým rozhovorovým přívalem na straně druhé. Stojí mezi nimi nejen svou pečlivou koncepcí, ale i dobou vzniku rozhovorů, která je vymezena léty 1990-1995. Byla to mimořádná, neopakovatelná doba, v níž bylo možno vypovědět, zachytit, zaznamenat či připomenout celou jednu uzavřenou dějinnou epochu.Jan Šulc o knize Petra Kotyka: Deset tisíc změn se znovu mění. Dno všeho vrchol prázdnoty. Rozhovory a promluvy českých básníků, spisovatelů a překladatelů z let 1990–1995
Jako spoluautor stojí za obsahově originálními kolážemi textů a osobních dokumentů ze života Jaroslava Foglara, Arnošta Lustiga nebo Bohumila Hrabala. Archivář a historik - nedávno vyznamenaný českým PEN klubem cenou Vlastní cestou za dlouholetou úspěšnou práci pro českou literaturu a záslužnou ediční a výstavní činnost - a také příležitostný fotograf spisovatelů: „Mám rád fotografii ze setkání s Jiřím Kolářem v pražské Říši loutek z roku 1995. Pan Kolář mluvil o poezii a přímo sršel energií a šla z něho síla, přestože tělesně už se vytrácel. A také mám rád třeba fotografii Ivana Wernische vzniklou po pohřbu Ivana Diviše v Břevnově na jaře roku 1999. Wernisch vzpomínal na nebožtíka, tak jak to má po pohřbu být, vyprávěl o výletech s Divišem za Josefem Jedličkou do Litvínova a jejich nočních diskusích, potýkání a ztrácení se.?"
Vyprávěl nejen o setkání s některými z literárních velikánů, ale také o tom, co pro práci spisovatele znamená jeho domácí psací stůl, proč Památník národního písemnictví v rámci akvizic získává i staré psací stroje a na závěr představil i svůj nový projekt dokumentace domácích knihoven vybraných spisovatelů. Máte rádi knížky a knihovny? Telefonotéka s Petrem Kotykem vám odhalí mnohá tajemství literárního archivu a doplní neznámé souvislosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.