Pes běhá, protože ho to baví. Canicross jde dělat i s jezevčíkem, usmívá se propagátor běhání se psy

Píše se o vás, že jste s manželkou Karolínou proměnili Česko v canicrossovou velmoc. Kolik lidí za 10 let už prošlo vašimi kurzy? A proč je potřebují?

V současné době je to kolem 500 lidí měsíčně, takže to budou tisíce. A proč je dobré absolvovat kurz, než začnu běhat se psem? Každý pes hrozně rád běhá. Probouzí se v nich jejich přirozenost štvát zvěř. A kurz je potřeba k tomu, abychom psi naučili, že když zvěř, respektive psího kamaráda, doženou, tak aby si s ním nechtěli hrát nebo se s ním prát, ale aby ho předběhli a běželi dál. Pes se musí naučit, že když pracuje v postroji a táhne svého páníčka, tak má běžet, nemá nic očůrávat, očichávat, nemá si všímat jiných psů. Je to mnohem těžší než ho naučit běhat. Běh má v sobě.

Čtěte také

Převychovat se dá každý baskervil. Nutná je k tomu ale komunikace a škola hrou, radí cvičitelka psů

Jak vysvětlujete psovi, že se nejde venčit, ale jde běhat?

Začíná to tím, že se změní vybavení. Pes nejde na obojku, ale jde na postroji. Používá se speciální postroj na tahání a pes velmi snadno pozná, že ho má na sobě, a tedy ví, že od něj chci něco jiného. Všem začátečníkům proto říkáme, aby si pořídili nový postroj, který nebudou vůbec nosit na vycházky a na klasické venčení, ale budou ho používat jenom na tahání. Když ho psovi oblíknou, tak teď pracuje. Když mu ho sundají, je konec práce.

Říkáte na tahání? To znamená, že já běžím, ale ve skutečnosti mě táhne pes?

Přesně tak. Je to tak, že pes vám pomůže k tomu, abyste běžel rychleji a s menší námahou. Druhá strana mince je, že pes táhne pořád, takže není to o tom, že by to bylo jednodušší. Máme ale zpětnou vazbu od lidí, kteří začali běhat se psem, že je to pro ně obrovská motivace, že to vlastně nechtějí svému psovi zkazit, takže se zmáčknou mnohem víc, než kdyby běželi sami.

Mnohem těžší než běhat je naučit psa, aby při canicrossu nic neočůrával a neočuchával

Je lepší začít sám, tedy jeden pes a jeden páníček, anebo ve smečce s více běžci?

Určitě je lepší začít ve skupině, protože se mnohem snáz psům vysvětlí, co mají dělat. Většinou je to tak, že když někdo přijde na náš kurz, kde je pět až osm psů, tak i když je to úplný začátečník, který ještě nemá žádné zkušenosti, pes se okamžitě chytne smečky. Je tak mnohem snazší mu vysvětlit, co má v postroji dělat. Když člověk začne doma běhat sám, tak je to buď, anebo. Buď má psa, který má tahání v sobě a chce běžet dopředu, chce táhnout, a není mu potřeba nic vysvětlovat. Anebo má psa, který na něj bude koukat, zastavovat a nebude moc vědět, co s tím.

Jsou plemena, která jsou jistě vhodná pro běhání, pak méně vhodná. Jsou nějaká nevhodná?

Neřekl bych, že jsou nevhodná plemena, ale některá plemena mají problém třeba s teplotou. Jsou to zejména psi s krátkým čumákem – buldočci, boxeři. Rozhodně to není tak, že by nemohli běhat, ale když je potom teplo, dusno, tak se jim prostě špatně dýchá, a sport pro ně není ideální. Na velikosti psa ale vůbec nezáleží. Jde běhat i s jezevčíkem nebo jorkšírem.

Co vám osobně canicross dává?

Mě strašně baví to, že má člověk parťáka, který mu nikdy neřekne ne. Vždycky má stejný názor jako já. Vždycky se mnou jde tam, kam chci jít já. A taky mě baví, že canicross se dá provozovat kdekoli, klidně v městském parku. Samozřejmě ideální je, když tam není moc asfaltu, když jsou tam měkčí cesty, ale není potřeba se tomu úplně vyhýbat, protože stejně jako my lidi, tak i psi jsou zvyklí chodit po tvrdém povrchu, a nějaký kratší běh vydrží.

Čtěte také

Srdeční tep vyskočil na 195 a Stephanie Mach s parťákem Antaiosem jsou mistry světa v canicrossu

Čím je ale disciplína rychlejší, tím je potřeba specifičtější trasa, protože třeba do prudkého kopce člověk může se psem běžet, ale pokud jede na kole, na koloběžce nebo na běžkách, už to nemusí vyjet. Takže bych řekl, že i na prostor jsou rychlejší disciplíny složitější než canicross.

Co tedy musí člověk udělat, když chce začít běhat se psem?

V podstatě je úplně jedno, jestli chcete být mistrem světa, anebo to děláte jako hobby, protože jsou na to potřeba jenom tři základní věci. Zaprvé pes, speciální postroj, který bude psovi sedět, a odpružené vodítko a speciální opasek, ke kterému se pes připne, abychom mohli běžet a měli u toho volné ruce...

Jak často se dá běhat se psem? Asi ne denně.

Mám kamarádku, která je slavná norská závodnice, a ta říká, že kdyby psi mohli trénovat jako lidi, měli stejný ambice a trénovali dvoufázově, tak budou ještě výrazně rychlejší, než jsou teď. Ale psi tyto ambice nemají, medaile jsou jim úplně šumák. Oni prostě běhají, protože je to baví. A my musíme trénovat tak, aby je to nepřestalo bavit, což v praxi znamená maximálně čtyřikrát týdně...

Dá se canicrossovým kouskům naučit i staršího psa? A v čem jsou podle Šimona Cipra vhodné interiérové boudy? Poslechněte si celý rozhovor.