Péče o pokojové květiny

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce Českého rozhlasu právě začíná Zahrádkářská poradna, Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Zahrada v obrazech dnes na téma péče o pokojové rostliny. Mají pokojové rostliny vůbec nějaké vegetační období klidu nebo jak to u nich funguje?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Záleží na tom, v jakém místě je máme umístěné přes zimní období. Pokud jsou v podmínkách, kde je chladno, to znamená nějaká veranda nebo chodba nebo vyhrazená místnost pro takové rostliny, no tak samozřejmě vegetační klid mají, ale poměrně krátký a jakmile začíná prodlužování dne, tak ty rostliny začínají jakoby se vracet zpátky do vegetace. No, a to je právě nyní, to znamená v únoru a i v tuto dobu je čas o ty rostliny se postarat. To znamená především zkontrolovat jejich zdravotní stav, to znamená zjistit, jestli netrpí některými škůdci jako jsou třeba mšice, molice, třásněnky, svilušky nebo dokonce červci, ti patří opravdu mezi nejhorší, To pak určitě Honza řekne, jak na ně. A co se týká dalších úkolů, které bychom asi měli udělat, podívat se na to, jestli ty rostliny mají správný substrát, jestli už nejsou v květináči příliš dlouho, zkrátka a dobře musíme je přesadit. A přesazování by se mělo dělat každý rok nebo maximálně jednou za dva roky u všech pokojových rostlin, možná výjimkou jsou klívie, ty bychom mohli ponechat třebas ty tři roky, ale jinak ostatní pokojové rostliny, které rostou a zvětšují objem kořenového balu, tak ty by se určitě měly přesadit.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Samozřejmě, že ty rostliny rostou, rostou a ten spodek nemůžeme donekonečna rozšiřovat, ani takové možnosti nejsou, čili tady platí nějaká zásada jako jak velký květináč, jak velký obal, kolik té země pro pokojovou rostlinu?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
No, tak tady jsou takové dva extrémy si myslím, někdo dává rostliny do příliš malých nádob, je to z toho důvodu, aby mu to nezabíralo moc místa doma, což samozřejmě není dobře a na druhou stranu je i špatně používat nádoby příliš velké. Při tom přesazování by mělo být takové pravidlo, že ta nádoba nová má být maximálně o jeden, u větších rostlin o dva centimetry větší než ta původní. Ne příliš to zvětšovat. A taková jedna z nejdůležitějších věcí, neustále to všude zdůrazňujeme, tak to zdůrazním také tady, je drenáž. Pokud přesazujeme, vždy je nutné na dně květináče udělat drenáž, ať už je to keramzit nebo nějaký hrubý štěrk, ta vrstvička by se měla zakrýt z tohoto drenážního materiálu třeba netkanou textilií. Je to z toho důvodu, aby ta zem, ten substrát se nesplavoval do té drenáže, aby to neustále bylo oddělené, ale přitom samozřejmě propustné. Co se týká výběru substrátu při přesazování, tak určitě se soustředíme na ty kvalitní substráty, které dnes jsou na trhu, čili substráty pro pokojové rostliny. Vzít si někde zem ze zahrádky, není to správné, protože ta zem je přece jenom příliš těžká, může být i třeba zaplevelená, takže s tím by se vším byly problémy. Takovou jednu vychytávku bych řekl, pokud přesazujeme rostliny, existuje dnes hnojivo s pozvolným uvolňováním živin, jsou to takové kuličky, které přimícháváme při přesazování do substrátu, a to hnojivo působí po dobu šesti měsíců. Takže vlastně my ty rostliny přesadíme, máme v tom substrátu hnojivo a nemusíme dál přihnojovat nebo můžeme třeba v tom nejaktivnějším období, když jsou rostliny třeba do květu, přihnojit kapalným hnojivem, ale toto hnojivo nám dává, kuličky přimíchané nám dávají tu výživu prakticky půl roku.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom ještě u toto přesazování, máme opravdu se zbavit té staré zeminy, toho starého substrátu, opravdu oklepat tedy ten kořenový bal, který tam je?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Zase záleží na tom, jakou rostlinu přesazujeme a jak ten kořenový bal vypadá. Nikdy by se neměla přesazovat rostlina suchá, vždycky by se mělo to přesazování provádět až po důkladném zalití a aby ten substrát, který tam je, byl vlhký. Potom se dá i docela dobře odstranit a hlavně i část toto substrátu může na těch kořenech zůstat. Ale strašně důležité je zjistit, jestli tam třeba nejsou larvy lalokonosců, to jsou brouci, kteří opravdu v posledních letech se tak strašným způsobem rozmnožili, že je můžeme najít i v pokojových rostlinách.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se tam dostanou?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
No, ten brouk tam naklade prostě vajíčka, z těch se vylíhnou larvy a ty larvy potom se živí kořeny a dochází velmi často k naprostému decimování těch pokojových rostlin a nevíme z jakého důvodu. Takže je strašně důležité tu zeminu prohlédnout, kořeny prohlédnout a potom teprve přesadit. Já jsem ráda, že tady Honza zmínil tu drenáž, protože já bych teď trošku zabrousila do praxe, my máme tedy Zahrádkářskou poradnu a teď v posledních několika dnech opravdu se tam hrnou lidi s pokojovkami. A Stáňo, nevěřila byste jak strašným způsobem se ty, nebo jak strašným způsobem ty pokojové rostliny právě po zimě vypadají. Zaschlé listy, jejich okraje. Většinou je to opravdu způsobené tím, že lidi ve snaze těm rostlinám pomoc, tak zalévají ostošet a pakliže tam ta drenáž není, tak prakticky se na dně květináče vytváří takové bahýnko by se dalo říct, a ty kořeny uhnívají a projevuje se to právě tím, že zasychají listy od špiček. Kolikrát si všichni myslí, že jsou to nějaké houbové choroby nebo dávají tomu všelijaké možné jiné příčiny, ale většinou je to v nadměrné zálivce.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mně se zdá teda, že i trošku padají ty rostliny pokojové, ty listy, že víc padají třeba.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
To určitě, ale to je zase z toho, že je teplo v bytech a nebo je to z toho důvodu, že je tam příliš suchý vzduch. Takovouhle reakci třeba se objevuje na kávovnících, protože ty nesnáší extrémně suchý vzduch a právě se na nich vytvářejí nejrůznější skvrny a současně dochází k jejich opadávání, totéž třebas můžeme pozorovat i prach obyčejných ibišků a nebo dokonce i u fíkusů pokojových, protože ty v tomto období extrémně shazují listy.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
I ty drobné, i ten fíkus benjamínek, jak tomu říkáme, těm malinkým lístečkům?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Ano.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Možná ještě jedna věc, co způsobuje to opadávání listů, je nesprávné větrání. Pokud je chladné počasí, mrazivé počasí a my na ty rostliny, které jsou v místnosti kolem 25 stupňů, náhle otevřeme okno a pustíme přímo na ně ten ledový vzduch, tak i to způsobí, že vlastně začnou opadávat, ten šok, který dostaly. Pozor na to, sice letošní zima zatím je mírná, je to všechno příhodné, ale otevření okna teplotou, kde venku třeba jsou 3, 4 stupně a v místnosti je 25, tak ten šok pro ty rostliny je špatný.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se ty rostliny třeba mají sprchovat, když máme třeba takové ty fíkovníky nebo podobně nebo fíkusy a malé lístečky a podobně, tak to někdy dáváme do vany vysprchovat, jakou vodou bychom to měli udělat, teplou nebo studenou?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Vždycky vlažnou vodu použít. A pokud jsou na rostlině škůdci, kteří třebas nebo které jsme předtím nebo se pokoušeli nějakým způsobem zlikvidovat nejrůznějšími postřiky, tak pak já doporučuju vždycky po takové té kůře, kterou tedy rostlinám poskytneme, tak určitě udělat pak to sprchování o to intenzivnější, protože je zapotřebí všechny ty škůdce, které jsme likvidovali, spláchnout. Takže i to je strašně důležité. A tady bych já dokonce doporučila střídat tu teplotu vody, rostlině to určitě neuškodí, ale strašně důležité je zbavit se těch škůdců. A co je dobré, klidně se nebát a dát tu vodu i teplejší.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
K těm škůdcům ještě, my si koupíme substrát správně namíchaný pro pokojové rostliny, ale jakou máme jistotu, že v tom právě nejsou ti škůdci, jestli bychom teda potom tu rostlinu neměli preventivně chránit právě před nějakými brouky?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Ano, Stáňo, to je velice správný dotaz, protože většina substrátů, které jsou sice kvalitní, nicméně jsou zamořeny především larvami smutnic. Smutnice jsou takové ty drobné černé mušky, které nám vylétávají z květináčů a šílíme a nevíme co s tím. Tak jednak ta ochrana je poměrně jednoduchá, ty rostliny přesazené do nového substrátu, byť zamořeného samozřejmě smutnicemi, se dají zlikvidovat pomocí parazitických hlístic Steinernema, což je výhoda. Je to biologická ochrana, můžeme to v bytech klidně používat a navíc je to věc velice účinná. A na ten odchyt těch dospělců potom zapichujeme takové ty žluté trojúhelníčky do květináčů a ti se na to odchytají. Takže myslím si, po přesazení bychom měli preventivně toto udělat, abychom si tu půdu vyčistili. A jinak, co se týká ochrany rostlin jako takových těch nadzemních částí, mně se líbí, že dneska na trhu jsou věci jako teď třeba granulát, to je insekticid v granulátu, který se přidává zase do substrátu nebo insekticidní tyčinky, ty se zapichují do substrátu a zálivkou se vlastně ta účinná látka uvolňuje, rostlina to nasává kořeny, rozvádí to do svého těla a tím pádem si vytváří ochranu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi je ideální, když koupíme substrát, kde už je zabudované to hnojivo, jak jste tady říkali, ale pokud to nemáme, pokud už jsme přesadili bez teda toho hnojiva, tak máme teď po přesazení hnojit, protože zdá se, že to je kvalitní substrát, je tam spousta živin, že by to mělo stačit té rostlině nebo ne?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Tak, já bych se toho ujmula, protože vždycky je lepší, když za prvé, substrát, do kterého přesazujeme, by měl být mírně vlhký. Roslinu po zalití přesazujeme, jak už jsem tady řekla, na dno květináče nezapomeneme dát drenáž, rostlinu přesadíme a pak je dobré alespoň tři dny neprovádět žádnou zálivku, pozor, a tím pádem ani ne žádné hnojení. Je to z toho důvodu, že ten vlhký substrát, do kterého jsme přesadili, té rostlině stačí a navíc ta rostlina má snahu už okamžitě začít vytvářet vlásečnicové kořínky a sama začít vlastně jakoby se zakořeňovat do toho nového substrátu. A co se týká přihnojování, tak s tím bychom měli začít teprve tehdy až uvidíme u rostlinek malé přírůstky, to znamená, že zjistíme, že se té rostlině dobře daří, začíná ji přibývat listová plocha a v tomhle tom období, to znamená asi tak za 14 dní po přesazení by se mělo začít s přihnojováním.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, teď je čas pro otázky našich posluchačů. Já připomínám, že máme číslo 221552525, ve studiu jsou Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Zahrada v obrazech, a teď písnička a potom tedy už vaše otázky.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Zahrada v obrazech dnes radí jak na pokojové rostliny a vítáme prvního posluchače s otázkou. Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, Štěpánková, prosím vás pěkně, já mám takový problém, každej rok při přesazování, kupuju vždycky nový substrát, ale po přesazení se mi objevuje z těch kytek z té zeminy takové množství drobných černých mušek, že to je prostě katastrofa. Dá se nějakým způsobem se tomu ubránit nebo prostě s nimi nějak bojovat?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Ano, tak já to řeknu ještě jednou, já jsem o tom tady mluvil, jsou to smutnice. Takové ty drobné černé mušky, co vylétávají z půdy a bohužel ty substráty byť jsou kvalitní, tak jsou tím zamořené, těmi larvami smutnit. Já bych to neviděl jako katastrofu, tak likvidace je poměrně jednoduchá, pokud se nám toto děje, tak půdu zalijeme parazitickými hlísticemi Steinernema, tyto hlístice zakoupíme v kvalitních zahrádkářských prodejnách a plus přidáváme žluté lepové trojúhelníčky, které zapichujeme do těch květináčů, a ti dospělci vylétávající z těch květináčů, se na to přilepí, odchytí. Takže se to dá jednoduše takto vyčistit.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka, dobrý den i vám přejeme.

osoba
--------------------
Dobrý den, Šindelářová. Pěkně prosím, já bych měla takovou prosbu, jak se nechá dobře pěstovat rozmarýn, myrta a pak mimo teda ještě bych měla dotaz na mochyni peruánskou?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Ano, tak já začnu asi tou mochyní. Mochyně se pěstuje stejně asi jako rajčata, je to vynikající by se dalo říct zelenina s chutí ovoce. Ta mochyně peruánská se musí předpěstovat, nejlepší pro to je období březen, kdy vypěstovat si sazenice a ty potom přesadit buď do skleníku, foliovníku a nebo ji můžete pěstovat venku přímo na záhoně jako to dělám já, sice těch plodů nedozraje asi tolik, kolik bychom potřebovali, ale když se zase včas zasadí, tak ona to všechno dožene. Takže to je opravdu pěstování velmi snadné. Co se týká pěstování venku, tak bych řekla, že je lepší, protože ty rostliny netrpí tolik mšicemi a nenapadají je ani sviluška. No, a co se týká těch rozmarýnu a té myrty, tak tam bych řekla, že ty nároky jsou asi tak shodné, to jsou vlastně rostliny, které potřebují mít v zimě chladnější podmínky, omezenou, ale opravdu výrazně omezenou zálivku, dostatek světla. Mají tendenci k tomu, že opadávají hodně listy a potom, když se tohle udělá, už opravdu je delší den, tak rozhodně přesadit, no, a přemístit ty rostliny někam, kde je přeci jenom už teplejší prostředí, ale zase pozor, nesmí dostat žádný tepelný šok a musí to být jenom o několik stupňů než byly v tom zimovacím prostoru.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, tak kdopak další, dobrý den. Ano.

osoba
--------------------
Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, nevím, jestli pana Duška, teda pana Honzy nebo paní Duškové, slyšela jsem takový názor, že není špatné do substrátu pro pokojové rostliny přidat třeba hlínu z krtiny a nebo pár bobků králičích, ale nemám s tím zkušenosti, a jaký má názor na to třeba přidat kompost?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, tak zajímavá otázka.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
No, je to trošičku otázka na to, co já jsem tady už jako vyvracel. Já bych se vzdal všech kvalitních kompostů, ty bych nechal na zahradu, do skleníků, tam je to ideální. Ty bobky tedy přidávat si je do bytu, no, tak nevím, nevím, myslím si, že při zálivce byste měla dojem, že bydlíte v králíkárně, pokud teda nebydlíte v paneláku, tak by ten byl úžasný, ale já teda toto bych nedoporučoval. Opravdu koupit si substrát na pokojové rostliny, tam už ten poměr všech těch typů půdy je, takže tam už se nemusí nic přidávat, pouze jak jsme říkali, je možné tam přidat hnojivo s pozvolným uvolňováním živin, to nijak není cítit na rozdíl od těch králičích bobků, a je jistota, že ty rostliny tím nepoškodíme.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
No, a já bych se přikláněla k tomu, že když není jiné řešení, tak bych k té krtině asi zaskočila, protože jsem kdysi četla obrovský článek "Krtek přeje květinám" se to jmenovalo, a tam bylo napsaný, že právě ta zemina, kterou ti krtci vlastně dostanou napovrch, je velmi kvalitní. Ale zase tady hrozí tyhle ty všechny problémy, které tady Honza říkal, ať už jsou to semena plevelů, škůdci, nejrůznější larvy a tak dále.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Já bych tam dodal ještě, Liduško, jednu věc, pokud by to byla krtčí hromádka z tvé zahrady, tak já bych ji tam tedy nepřidával, protože vím, že u tebe ta půda je trošku těžší, teda nechci říct, že úplně těžká, přímo jílovitá, tím pádem nevím, nevím jak by teda to vypadalo.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, jak kdo má chuť v tomto případě.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Ano, přesně tak.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, dobrý den, také vás zdravíme.

osoba
--------------------
Dobrý den, Volovecká, já bych měla dotaz. Prosím vás pěkně, já jsem píchla pecku z datle do květináče, teda dvě pecky, vyrostla mi krásná rostlina metr a půl vysoká, ale je společně s fíkusem. Teďko to budu muset nějak přesadit, i když to toho mám dost teda strach, ale chtěla jsem se zeptat, právě pro tuhle tu datli, jakej mám použít ten substrát, stačí na normální pokojové květiny?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Nestačí, ale výhoda je, že dneska na trhu jsou substráty určené třeba pro palmy. Zkuste si to najít někde v těch obchodech, jsou substráty pro palmy a v tom právě byste to mohla pěstovat.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme tady také otázku od posluchačky, nepíše bohužel tedy jaké rostliny se to týká, ale ptá se, proč ji opadávají napůl rozkvetlá poupata, i když s tou rostlinou nijak nehýbe, neotáčí ji, nepřelévá ani není v průvanu. Tak jenom jestli byste mohli poradit i tak, aniž víte o jakou rostlinu se jedná?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
No, bohužel když nevíme o co se jedná, tak tam těch příčin může být celá řada. Většinou je to zřejmě asi chladno, protože jestli říká, že ji má na chodbě, tak i to může způsobit, ...

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ona nepíše, že ji má na chodbě, že není v průvanu jenom.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Že není v průvanu, no, ale určitě, to chladno nebude asi v pořádku, zřejmě se bude jednat o nějakou rostlinu třeba typu citrusovník nebo něco takového a tam bych to asi určitě viděla jako ve špatném umístění, ve špatných podmínkách, ale vzhledem k tomu, že k tomu vůbec nic dalšího nevíme, tak je to těžké na to odpovědět.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, tak ještě vezmeme jeden dotaz od posluchačů, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat jaký nejlepší hnojivo je pro vánoční kaktusy a zemina a jednak se zároveň podělit o svoji zkušenost. Mně jedna stará paní, když jsem jezdívala na Českomoravskou vrchovinu, poradila abych do květináče pro květiny pokojový dala tak kávovou lžičku kravskýho lejna a můžu vám říct, že tak bujný rostliny, nádherný, zdravý jsem ještě nikdy neměla. Netvoří to zápach, netvoří to mušky, nic, prostě je to úžasný. Děkuju a hezký den, na shledanou.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My také děkujeme.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Tak já si myslím, že to je úplně perfektní věc tím lejnem, dneska asi to můžeme vyřešit tak, že jsou na trhu granulované kravské hnoje, takže tím pádem si opravdu tam můžeme přidat pár těch granulí do toho květináče a situace jako bude určitě, když ne stejně dobrá, tak možná ještě lepší.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A k té otázce ještě, co měla posluchačka.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Já si nemapatuji. Tak, Stáňo, třeba si vzpomenete.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem ji také zapomněla, protože mě zaujalo to kravské lejno. No, tak to jsme tomu dali všichni tři.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Tak se teda tazatelce omlouváme a vidíte, že jaksi stáří na nás pracuje.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Ježíš, na co se to ptala?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, my to nedáme dohromady, jak jsme byli zaujati tím hnojivem, no, tak se omlouváme, tak příště, příště. Skořápky od vajíček se dávají také na pokojové rostliny, dává se tam i lógr od kávy, tak co vy tomu říkáte?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
To všechno se dá samozřejmě použít, protože ty skořápky se musí rozdrtit, slouží tam asi jako zdroj vápníku, protože teda rostliny ho potřebují. No, a co se týká té kávy, tak ta dokonce se doporučuje nalévat nebo lít na záhony, údajně slouží nebo podporuje vlastně činnost žížal, ony si zatahují tu sedlinu dolů pod zem.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Ano, a nebo přidávat do kompostů.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Anebo dokonce přidávat do kompostů. Takže to všechno se dá určitě využít.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo čajové lístky, také může ...

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Ano, určitě.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, teď mě, pořád myslím na tu posluchačku, co jsme tu její otázku si ani jeden nevzpomněli, já si to vždycky tady všechno píšu a teď jsem to neudělala, mám tady jenom to kravské lejno.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Tak to máme opravdu nádherný závěr.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, milí posluchači, Zahrádkářská poradna za 14 dnů, moc se na vás těším, i posluchači určitě. Mějte se krásně a chat samozřejmě, tak možná ještě ta paní posluchačka stihne, že by tu otázku poslala na chat, 2.rozhlas.cz, tak tam budou Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Zahrada v obrazech, tak tam prosím, pokud nás posloucháte, tak tu otázku ještě rychle napište. Děkuju za návštěvu.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Na shledanou.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Zahrada v obrazech
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.