Pavel Kroneisl: Šumavský masopust

13. únor 2024

Rád vzpomínám na jeden šumavský masopust, který jsem kdysi jako mladý zažil v Javorníku nedaleko Vacova. Vylouplo se nádherné nedělní ráno, teplota lehce pod nulou, sluníčko a třpytivý  sníh. Zkrátka kouzelná, tichá idyla. No, a najednou velký kravál, muzika a masopustní maškarní průvod.

Kráčela v něm i kobyla složená ze dvou patřičně maskovaných chlapů. Všichni přitáhli k chatě, kde jsme byli ubytovaní, a začaly obvyklé rituály.

Zdejší správce nám vše vyložil, abychom věděli co a jak. Maškary je třeba pořádně pohostit, protože jinak by se prý z baráku nehnuly. Zařídili jsme se podle toho, ale kobyla byla pořád nepokojná a najednou hop, měla na zádech moji ženu a pádila pryč.

Naše malá dcerka se rozječela: „Pomoc, pomoc, kradou mi maminku, kradou mi  maminku!!!!“ Kobyláci usoudili, že to asi přepískli a ženu mi vrátili, a dokonce bez  výkupného.

Neděle zvolna plynula a my jsme vyrazili směr Vacov a České Budějovice, tedy domů. Po pár kilometrech nás zastavil další průvod masek, tentokrát už značně posilněných panáky. K mému okénku přišel doktor v bílém plášti, otevřel dvířka auta a podal mi láhev rumu s krátkým doporučením: „Musíš pít, protože pitný režim je důležitý.“

Ukázal jsem na volant a s díky odmítl. Řekl dobře, nechceš, tak si tě označím a namatlal mi něco na obličej. Pak nás průvod milostivě propustil.

Po pár dalších kilometrech jsme stavěli znovu. Tentokrát to nebyly masopustní maškary, ale skuteční příslušníci tehdejší Veřejné bezpečnosti. Jeden z nich na mě kouknul a prohlásil: „Vidím, že byl veselý masopust, tak si tedy dýchneme.“

„Jak jste poznal, že byl veselý?“ „Koukněte se do zrcátka,“ doporučil mi dopravák. Vypadal jsem, jako když se mě někdo pokusil velice neodborně podřezat. To ten masopustní doktor mě napatlal červenou barvou podobnou krvi. Ale všechno dobře dopadlo, nic jsem nenadýchal a šťastně jsme dorazili domů.

autor: Pavel Kroneisl | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

  • Pavel Kroneisl: Kamarád pes

    Máme kamaráda Honzu, který bydlí v nedaleké osadě Pasečná. Čas od času k nám zajede na kafe. Nejdřív ale dopředu zavolá. V tu chvíli náš jezevčík Black zpozorní...

  • Pavel Kroneisl: Letošní šumavská zima

    Letošní šumavská zima je poněkud zvláštní. Přišla vcelku nenápadně už v listopadu – drobný mráz a pozvolné sněžení. A najednou bác, nasadila tvrdý kalibr, mínus 18 stupňů.

  • Pavel Kroneisl: Advent

    Adventní čas mám moc rád. Byly doby, kdy se u nás o adventu oficiálně vůbec nemluvilo. I před Vánoci zůstávalo vše šedivé a nijaké.