Pavel Kosatík: Že je šansoniér Landa nacista? Tak to je fakt nefér. Orlík nebyla od počátku náckovská kapela

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Daniel Landa v Břevnovském klášteře (2006)

Nacista, nebo umělec? Anebo obchodník, co si umí zařídit reklamu na nové album zdarma? Hymna k 700. výročí narození Karla IV. zase pobouřila veřejnost. Nakonec nejspíš nevznikne nic. Anebo nic, o čem by se dalo mluvit.

„Mě fascinovalo, jak byl Landa na internetu smeten,“ přiznává spisovatel Pavel Kosatík. Kdyby prý proti Landovi ležela jiná a lepší skladba, tak není co řešit. Ale ona není.

„V tuto chvíli byl pouze smeten ten kandidát, který byl, a nevíme ve jménu čeho. V tuto chvíli ve jménu negace a smetení. Ničeho jiného.“

Šansoniér a umělec

Reakce veřejnosti i politiků na návrh radního Wolfa, že by Landa navrhl a nazpíval hymnu k 700. výročí narození Karla IV. byly dost kritické. Nejdříve vadilo, že Landa tak nejspíš prodává vlastní chystané album. Pak se zase začalo diskutovat o zpěvákově minulosti.

„Není to umělec mé krevní skupiny,“ připouští Kosatík, „já si jeho cédéčka nekupuju. Ale že je to umělec, šansoniér určitého specifického typu, o tom já nemám nejmenší pochyby. A že je nacista? Tak to je fakt nefér.“

Vzhledem k Landovu nacionálnímu výkladu historie se lze i obávat, jakým způsobem s odkazem Karla IV. v hymně naloží.

studenti historie v dopise radnímu Wolfovi

Nacismus vs. anarchismus

Mirjam Landa

Pavel Kosatík v 80. a 90. letech sledoval rockovou scénu. „Nechodil jsem na koncerty kapely Orlík, ale kupoval jsem si jejich desky. Běžně vycházely v kompilacích se skupinami, které hrály anarchistickou hudbu. Ta kapela nebyla v žádném případě od počátku koncipována jako náckovská.“

Kosatík připomíná, že když se na kapelu v začátku 90. let začalo neonacistické publikum nalepovat, kapela se rozpustila. Bylo to v roce 1991. „Kdyby to byli náckové, tak je vidíte hailovat dodnes,“ myslí si spisovatel.

„Ale já tady nebudu dělat advokáta Landovi. Zřejmě je to svým způsobem zbytečné. On v tom už taky dávno rezignoval,“ dodává.

Hymny a znělky

Daniel Landa si stěžoval na mediální štvanici. Píseň prý věnuje na zvony kostela na Karlově. Nakonec to vypadá že autorem znělky ka Karlovskému výročí bude někdo obecně přijatelný.

„Což taky může znamenat úplně nudný, neprovokující, nedráždějící výstup. A budou z toho mít radost ti průměrní, že hlasováním zase vyhráli a nevznikne nic, čím by se člověk měl zabývat. Anebo nevznikne nic. Jako to bylo s Kaplického knihovnou,“ srovnává spisovatel medializační postupy, ne výtvory.

Bludné kruhy ideologií

Pavel Kosatík v tom vidí lehkou souvislost i s kauzou (ne)obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Ten se nemá na své původní místo vrátit patrně kvůli stále přetrvávající frustraci z Bílé hory.

„Pokud někdo po víc než 300 letech stále řeší to, že bylo tehdy Komenskému ublíženo, tak se pořád točíme v bludném kruhu ideologií. A nevnímejte to jako mou ironii vůči Komenskému.“

Stojí za neobnovením Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí skutečně Bílá hora nebo spíš hokejové přenosy? Jak snášíme, když nám cizinci interpretují naše umělce?