Pavel Kosatík: Je absurdní, že se lidem členské země NATO nelíbí přesun vojsk svých spojenců. Podobné transporty by naopak měly být častější!

25. březen 2015

Proč přejezd vojska NATO přes naše území vzbuzuje v Česku tak velké emoce? Přitom má tento přejezd demonstrovat podporu spojeneckým zemím, které jsou ohroženy ruskou agresí na Ukrajině.

Podle spisovatele a publicity Pavla Kosatíka v tomto tématu nemají emoce místo, ani smysl. Jsme totiž členskou zemí NATO, a to už od roku 1999.

Pořád jen přihlížíme

Lidé v Česku svět kolem sebe jen pozorují jako diváci. „Jen přihlížíme jako by se nás to vůbec netýkalo, nemělo s námi nic společného.“ Skutečný život je ale jinde. Možná, že to pramení z dvou velkých okupací, které jsme v minulosti zažili.

„Je tady tak hodně rozšířená intuitivní myšlenka, podle které, když se přikrčíme, tak nás ostatní nechají na pokoji. Nemůžete ale nechat velmoc, která má navíc problémy se svou identitou, aby sama určovala, kam až dojde. Musíme signalizovat, že ji nikam nepustíme.“

Čtěte také

Nezapomeňte, že Česko je členskou zemí

Přijde mu absurdní, aby se členské zemi NATO nelíbil přesun vojsk svých spojenců. „Kolona navíc nebude taková, aby z ní šel strach. Asi by měly být podobné transporty přes Česko častěji. Lidé by si zvykli.“


Konvoj amerických vojáků a jejich vozidel má překročit české hranice v neděli 29. března 2015. Zemi mají podle plánu opustit ve středu 1. dubna. Vojáci se budou vracet z Pobaltí, kde probíhalo vojenské cvičení Atlantic Resolve, tedy Atlantické odhodlání.

Podle spisovatele by tak vzali vítr z plachet různým pošahaným rétorikám, které na nás chrlí dokonce zástupci opoziční parlamentní strany. Ti tvrdí, že vůbec nejde jen o průjezd, ale o něco trvalého.

„Je zajímavé, že jsme na tom byli tak dobře, že jsme témata armády a obrany země úspěšně vytěsnili ze svého podvědomí. Já jsem opravdu ztotožněn s viděním západních hodnot. Ty nám život usnadňují,“ říká Kosatík.

Trasa konvoje

Jaké budou květnové oslavy konce 2. světové války v Moskvě?

Už dnes několik světových státníků oznámilo, že nepřijede, další chtějí uctít památku jinak, než sledováním demonstrace vojenské síly na Rudém náměstí. „Kdyby to všichni jen bojkotovali, tak by to ideologicky myslící lidi asi nadchlo. Ale v Rusku by to obyčejnými lidmi asi pochopeno nebylo.“

Při našem osvobozování padlo 140 tisíc sovětských vojáků. A to se podle spisovatele připomínat musí. Ale když oslavy probíhají v zemi, která okupuje část země, která jí nepatří, jsou na stole jiné souvislosti.

Co by Pavel Kosatík udělal jako hlava státu?

„Kdybych já byl na místě třeba českého prezidenta, tak by mi hodně záleželo na tom, abych nebyl zamíchán do Putinovské party. A nejel bych uctívat to, co dělá teď, ale padlé vojáky. Kdyby neumřeli oni, tak by to čekalo na nás. Cestou bych se ale ještě zastavil na Ukrajině,“ dodává.

Jak dále komentuje snahy některých zastánců a odpůrců průjezdu vojenského konvoje vojsk NATO? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.

autoři: lup , Pavel Kosatík , zis
Spustit audio