Pavel Kosatík: Byl bych pro to, aby se výuka dějin začínala 20. stoletím. Dotýká se nás všech

6. únor 2019
Chybí učitelé odborných předmětů, velká část těch současných je v důchodovém věku

Podle zhodnocení kontrarozvědky je moderní historie, tak jak se u nás vyučuje, de facto sovětskou verzí moderních dějin. Podle BIS je proruským panslovanstvím zasažena i výuka českého jazyka. Reflektujeme ve školách dostatečně moderní dějiny?

„Signály, že se z gruntu bere pravěk a na éru komunismu často ‚nezbývá čas‘, dostávám na školách často,“ konstatuje spisovatel Pavel Kosatík. „BIS jedná v rámci své kompetence a snaží se, když to nejde v komunikaci s prezidentem nebo s dalšími vyššími orgány, které na jejich signály nereagují, otevírat toto téma přes jiné instituce. A to je namístě.“

25. ledna 1969 pohřeb Jana Palacha v Praze

Výuka na školách by se podle jeho laického názoru v tomto směru mohla dělat jinak. „Myslím, že by se studenti nepopletli, kdyby se začínalo dvacátým stoletím, které tvoří už hotový celek a dotýká se nás všech. Zároveň je to téma, ke kterému mají vztah i rodiče studentů a je možné ho nějak doma komunikovat – spíš než punské války,“ myslí si Pavel Kosatík.

K citlivým lidem mluví i dávná historie

„Nechci tím bagatelizovat starší historii. Citlivý člověk najde podstatu u Valdštejna i u Jeronýma Pražského. Z čehokoliv dostanete všechno. Ale v rámci jednoduchosti a praktické užitečnosti bych byl pro to, aby se dvacáté století dělalo mnohem víc, než se dělá,“ říká v pořadu Jak to vidí Pavel Kosatík. Úskalí podle něj ovšem spočívá v tom, že téma soudobých dějin je jedno z nejobtížnějších. „Poněvadž historie nedávná, historie námi žitá, je historie našich zájmů,“ dodává.

Další témata rozhovoru: Blíží se 50. výročí upálení Jana Zajíce. Jak si ho připomínat? Francouzský prezident vyzval k celonárodní debatě o stavu společnosti. Setká se tato iniciativa s úspěchem? Dají se poznat příznaky umírající demokracie?

Spustit audio

Související