Pastinák. Neprávem opomenutá zelenina s lehce orientální chutí

„Přestože se pastinák podobá petrželi, jeho chuť není vůbec ostrá, ale naopak jemně mléčná s cukernatými, kořenitými, lehce orientálními podtóny. Skvěle funguje v polévkách, pyré nebo v kombinaci s bramborami,“ popisuje na úvod Jiří Šedivý ze Střední školy gastronomie U Krbu.

Osvěží i zahřeje

Od petržele se pastinák liší robustnějším kořenem, který po nakrojení zůstane bílý, zatímco u petržele se zbarví do fialova. Rozdíl lze ale poznat i díky listům, které u pastináku vyrůstají z prohlubně, zatímco u petržele rostou po celé horní plošce.

Čtěte také

Jak v kuchyni zpracovat zimní zeleninu? Vyzkoušejte něco nového a vsaďte na místní zdroje, radí šéfkuchař Martin Havlík

Pastinák je rovněž výborným zdrojem vitamínů. Kromě vitamínu c obsahuje hodně vitamínu b, draslík a hořčík. „Rozhodně tedy stojí za to, zařadit ho na jídelníček. Kromě klasické přípravy lze pastinák používat i ve studené kuchyni do různých salátů a zeleninových šťáv. Skvěle funguje i při přípravě moderních skleničkových dezertů ve formě osvěžujícího želé,“ vypočítává Šedivý.

Úplně nejjednodušší je ale z pastináku polévka, která dodá vitamíny a na podzim skvěle zahřeje. „Pastinák obsahuje hodně sacharidů, proto doporučuji jej nejdříve důkladně orestovat, aby zelenina zkaramelizovala. Poté přidejte trochu mléka, vývar, sůl a pepř, provařte, poté rozmixujte a zjemněte máslem. Díky dužnině není třeba krém vůbec zahušťovat.“

Pozor na slunce

Vedle všech zmíněných benefitů je snad jediným úskalím pěstování pastináku. Zeleninu je totiž nutné okopávat a jednotit pouze za stinného počasí v triku s dlouhými rukávy, protože kontakt s listy v kombinaci se slunečními paprsky může u citlivějších jedinců vyvolat nepříjemnou alergickou reakci.