Pardubický arciděkan je také nadšeným fotografem

12. prosinec 2019

Antonín Forbelský je nejvyšším duchovním správcem pardubického okresu, zároveň působí velmi skromně a civilně. Může za to i jeho velký koníček, fotografování? Jeho fotoarchiv je vlastně archivem nejen jeho života, ale i života společnosti kolem něj.

Píše se rok 1989, Antonín Forbelský je kaplanem v Náchodě a má tu výjimečnou příležitost jet do Říma a účastnit se svatořečení Anežky České. Po návratu pak Československo zastihuje v generální stávce, kterou vidí jako na dlani z prvního patra domu na náměstí, ve kterém sídlí fara. To vše se objeví na jeho reportážních fotografiích ve fotoalbu z roku 1989.

A taková fotoalba má na každý rok, než přišla digitální fotografie a jeho snímky začaly být volně k dispozici na webových stránkách. Dává přednost reportážní fotografii. Jak sám říká, je to způsob, jak zprostředkovat zážitek z místa lidem, kteří tam nemohli v danou chvíli být.

Pochází ze šesti dětí

Fotografovat začal Antonín Forbelský možná v přibližně stejné době, jako počalo zrát jeho přesvědčení dát se na dráhu kněze. Ve 14 letech začal hrát na varhany v kostelích v okolí Jičína, kde tehdy s rodiči a svými pěti sourozenci žili. A o čtyři roky později, v roce 1983, sdělil rodičům své přání stát se knězem.

Chrám sv. Vavřince býval původně pohřební kaplí Pernštejnů, dnes je arciděkanským kostelem

„Vyrůstal jsem ve věřící rodině, a když jsem pak rodičům pověděl o svém záměru jít do kněžského semináře, tatínek jen řekl, když ses tak rozhodl, tak to musíš ale dělat pořádně,“ vzpomíná na tu zásadní chvíli Antonín Forbelský, který tak tedy v roce 1984 nastoupil do kněžského semináře v Litoměřicích.

Kněžské svěcení přijal Antonín Forbelský v červnu v roce 1989 v královehradecké katedrále sv. Ducha z rukou biskupa Lebedy. Poté působil rok jako farní vikář v Náchodě a přestože se jednalo o velmi krátkou dobu, byla jak pro dějiny České republiky, tak pro něj velmi zásadní. Mnoho se tam naučil a velmi rád na pobyt v Náchodě vzpomíná.

Pak působil například v Trutnově, jako vicerektor teologického konviktu v Litoměřicích, vicerektor Arcibiskupského semináře v Praze atd., až se v roce 2005 stal arciděkanem v Pardubicích. Spravuje také například farnost v Mikulovicích a Třebosicích.

Spustit audio