Parašutista Jiří Kantor učil létat herce Pavla Zedníčka
Ve čtvrtek (28. dubna) po 9:05 hodině hostila moderátorka Eva Kvasničková parašutistu Jiřího Kantora.
Člověk touží létat od pradávných časů, proto sestrojil mechanizmy, umožňující mu plnit si své sny. Jenže létat ve stroji je přece jen něco jiného, než plachtění a využívání vzdušných proudů. Málokdo by neznal parašutizmus, navozující euforické pocity z letu, doprovázené notnou dávkou adrenalinu. My jsme měli možnost přivítat hosta, který má za sebou více než 5 hodin prožitých ve volném pádu.
Parašutista Jiří Kantor začínal se seskoky v roce 1983 na letišti v pražských Letňanech. „Skákal jsem tehdy z výšky 600 m takže bylo vidět, co mají lidé pověšené na balkónech za prádlo. Ten kdo tu oblast zná, si to dnes nedovede představit,“ popisuje své začátky zkušený instruktor, provozující od 90. let svou vlastní společnost, specializující se na tandemové seskoky. Několik let prožil v Austrálii, kde čerpal své znalosti a je prvním vyškoleným tandemovým instruktorem v ČR. Na pevnou zem bezpečně dopravil na 9000 "pasažérů".
V rámci rozhovoru popsal své pocity ze seskoku i herec Pavel Zedníček. Ten jich právě s naším hostem absolvoval hned několik. Co se týče známých osobností, J. Kantor doprovázel za letu i populární zpěvačkou Anetou Langerovou.
Pokud se zaměříme na seskok, v tzv. tandemu, skládá se z několika částí. Po předem domluveném termínu je důležité navštívit letiště, kde čeká uchazeče instruktáž, prezentovaná zábavnou formou. Pak zájemce nastoupí společně s instruktorem do letadla, kde začne vyhlídkový let, během kterého se k sobě skokani připoutají: „Samotné poutání se líbí spíše dámám. Po té následuje samotný seskok z letadla a můžeme si přibližně minutu užívat volný pád. V naší škole se dělá běžně to, že uchazeč si vyzkouší i řízení padáku.“
První pokusy o sestrojení padáku datujeme do historické Číny, ale skutečný seskok provedl až v roce 1879 Francouz André Jacques Garnerin, který měl vyztužený hedvábný padák. V průběhu let se samotná konstrukce vylepšovala do současné podoby. U nás se začalo s tandemovým skákáním před zhruba 20 lety: "První pokusy o tandem se v ČR se nazývaly "duo", bohužel tento systém se neuchytil, protože lidé tehdy neměli dostatečné zkušenosti. Tandemový seskok je totiž úplně něco jiného, než sportovní skákání," upřesňuje principy parašutizmu J. Kantor a vysvětluje polohu "banán", v níž se skokani musí ocitnout, aby let proběhl bez komplikací.
Skáče se z výšky 2500 m a brzdný padák se otevírá ve výšce 1500 m, což je předpis. Instruktor kontroluje výšku a dává signál, upozorňující pasažéra na to, že dojde k dynamickému nárazu, což vystihuje situaci při otevření padáku. Název může být trochu zavádějící, protože náraz by měli bez újmy zvládnout i starší uchazeči. Dochází při něm k přetížení maximálně dvou G. Jedná se tedy o zcela bezpečnou záležitost, před kterou není nutné uzavírat životní pojištění. „Uchazeč podepisuje pouze prohlášení, že netrpí nějakou závažnou nemocí. Dokonce jsem jednou skákal s člověkem, který byl po operaci a měl bypass. Všechno proběhlo naprosto v pořádku, i když musel mít doporučení lékaře,“ dodává parašutista a prozrazuje, že nejstaršímu zájemci o seskok bylo 85 let: „Jednalo se o velice vitálního pána, skákal dvakrát, jednou v 80 a podruhé v 85 letech. Chtěl bych vypadat v 60 tak, jako on.“
Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru s Evou Kvasničkovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.