Palác Žofín. Jedním z prvních hostů byl arcivévoda František Karel
Palác Žofín se v Praze poprvé otevřel 30. května 1837. Tehdy klasicistní budova stála na Barvířském ostrově, který vznikl nánosy půdy během 17. století. Původně ho využívali barvíři a rameno řeky, které ho dnes odděluje od Masarykova nábřeží, bylo zastavěno mlýny. V roce 1835 koupil ostrov Václav Antonín Novotný a rozhodl se vybudovat významné společenské a kulturní centrum Prahy. Jedním z prvních hostů nového paláce byl arcivévoda František Karel.
Byl to otec pozdějšího císaře Františka Josefa I. Na památku této vzácné návštěvy dostal ostrov jméno podle arcivévodovy manželky Žofie.
Palác hostil Slovanský sjezd
Palác v roce 1848 hostil Slovanský sjezd, který vydal Manifest požadující rovnoprávnost Slovanů uvnitř Rakouské monarchie. Sjezd, kterému předsedal František Palacký, dodnes připomíná pamětní deska na fasádě budovy.
Současnou novorenesanční podobu získal Palác Žofín v roce 1885, kdy prošel rozsáhlou přestavbou. Stará mlýnská zástavba zmizela na přelomu 19. a 20. století a finální parkovou úpravu získal Slovanský ostrov ve 30. letech.
V Příbězích z kalendáře si každý všední den po 12. hodině připomínáme osobnosti, objevy a události v důležitých, ale i málo známých nebo zábavných souvislostech.
Jak můžete poslouchat? Živě, zpětně na mobilu i z počítače
Živě v rádiu na Dvojce, od pondělí do pátku po poledních zprávách. Příběhy z kalendáře můžete poslouchat i zpětně na internetu, všechny díly jsou jako podcast ke stažení. Podcast najdete na webu Dvojky nebo na audioportálu mujRozhlas, který si můžete nainstalovat i jako aplikaci.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
