Padělatelé, kasaři, vrazi, podvodníci a prostitutky. O nich vypráví seriál, na kterém se podílel i policejní historik
Historie českého zločinu. To je nový seriál, který vysílá Dvojka od začátku roku. Kromě skvělých vyšetřovatelů a detektivů na něm spolupracoval i policejní historik a kurátor sbírek Muzea policie ČR Radek Galaš.
Jeho název Historie českého zločinu mluví za vše. Spolupracovat na něm bylo prý pro Radka Galaše velkou ctí. „Je fantastický, protože mapuje vývoj kriminalistiky. Je fajn, že vznikl seriál, který ukazuje průřez tou rozmanitostí trestné činnosti.“
„Dali jsme dohromady tým lidí. Jsou to bývalí i stávající policisti, kteří toho o kriminalistice hodně ví,“ zdůrazňuje Radek Galaš. Sám zpracoval díly o kasaři Koudelovi nebo o králi českých padělatelů Vojtěchu Hrdinovi. „Chystám další díl, který se týká padělání západoněmeckých marek a vekslování.“
Nejdůležitější nástroj detektiva: tužka
Jak připomíná, kriminalistům dřív pomáhala daktyloskopie. Dnes je to DNA, biologické a chemické stopy. Zkrátka, metody se zlepšují spolu s vývojem vědy. Notýsek a tužka jsou ale pro policisty pořád nezbytností, ujišťuje Radek Galaš. „Až mi jednou klekne systém, přijdu o všechny poznámky.“
Ani poznámky a dedukce sama o sobě nestačí. Důležité je i mít trochu toho štěstíčka. „Když ho policista nemá, tak to má o to těžší, nebo to může vést až k tomu, že pachatele neodhalí.“
Až na Korejse dobrý
Podle Radka Galaše lidi k detektivkám přitahuje tajemno. „Sami se snaží přijít na to, kdo je pachatelem. Snaha o odhalení, to je, proč je lidé čtou.“ Stejné je to i s policejními seriály, které občas svět zločinu idealizují. „99 % procent kasařů mělo zbraň a neváhalo ji použít. Zdaleka to nebyli gentlemani.“
Přesto Radek Galaš souhlasí, že české filmové kriminálky jsou kvalitní. „Jsou hodně vepředu, co se týká reality.“ Až na postavu majora Korejse, neschopného šéfa v seriálu Případy 1. oddělení. „Je to invence autora. Pod takovým vedením by se nedalo vyšetřit ani vloupání do sklepa.“
Otylka neskončila
V muzeu je Radek Galaš obklopen zajímavými předměty i příběhy. Jak říká, případ mladé prostitutky Otýlie Vranské je něco jako svatý grál kriminalistiky. Části jejího těla byly nalezené v kufrech „zapomenutých“ na nádraží. Případ nebyl nikdy vyřešen a překvapivě ani uzavřen.
„Zkoumá se stopa DNA, která nese genetický otisk. Na případu se stále pracuje.“ I když, jak známo, čas hraje vždycky pro vraha. Se zločinem je to totiž pořád stejné. Rozdíl je leda v tom, že dnes existuje počítačová kriminalita a kasaři se převtělili do „specialistů na bankomaty“.
Jaký byl osud padělatele Vojtěcha Hrdiny? Jaká byla kriminalita za první republiky? Které policejní uniformy byly slušivé a které nejhorší? Více uslyšíte v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
