Otázky

Bush má jednoznačnou podporu Američanů pro odpověď silou, jak ale ta odpověď bude vypadat, se neví. Má to být hon na jednotlivé teroristy? Anebo jsme na prahu konfliktu různých civilizací, neslučitelných vyznání? Lze vyloučit stupňování konfliktu a riziko, že se nakonec ve válce nestřetne západní civilizace s islámským světem? Stejně tak je na obzoru střet, kterému se Spojené státy nemohou vyhnout, jako válka, kterou nelze vyhrát. Jak bude na Manhattanu sedat prach a slábnout volání mobilních telefonů z trosek, budou i projevy politiků méně emotivní.

Každým dnem bude klesat riziko světové války, ale současně i růst hrozba, že rozhodný zásah, který by zlikvidoval teroristická komanda, bude odložen na neurčito. Arabský svět ústy svých politických představitelů ještě nikdy tolik nesolidarizoval s americkým lidem jako nyní, ale také se ještě nikdy tolik netěšil z úspěšné akce teroristů. Ve stejné chvíli, kdy arabští vývozci ropy slibují plynulé dodávky, vracejí cenu ropy na úroveň před atentátem a Arafat odevzdává krev pro postižené Američany, se obyčejní lidé v Palestině, Iráku či v Egyptě netají pocitem zadostiučinění a slaví vítězství.

S naftou pod nohama se žádných raket nebojí. Lehce námi pohrdají: Mýlí se když soudí, že byznys s naftou je nám nade vše a za nic jiného bojovat neumíme? To je otázka příštích dní.