Ostatní stavěli bábovičky, já napodoboval Mercuryho, vzpomíná Marek Ztracený
Máme ve smlouvě, že moderátor nesmí používat vtipy na slovo 'ztracený', směje se zpěvák a skladatel Marek Ztracený.
Jeho vlastní jméno je Mirek Slodičák. „U zpěváka by to bylo asi jméno dost složité. Ale než jsem si ho změnil, tak jsem se zeptal rodičů, jestli jim to nevadí.“
Nejen Ztracený, ale i Bača
„Já měl krásné dětství na Šumavě s úžasnými rodiči. Zpívat jsem chtěl už od mala. Ostatní stavěli bábovičky, já napodoboval Mercuryho. Pak mi táta pustil koncert ve Wembley a bylo rozhodnuto.“
Marek Ztracený má i další přezdívku – Bača. „Můj otec přišel ze Slovenska a svého času pásl na Šumavě ovce. Mám to i na hokejovém dresu a můj devítiletý syn taky.“
Poslední deska? Jako kdybych měl roušku
Marek Ztracený vydal desku krátce před příchodem koronaviru. „Jmenuje se Planeta jménem stres. Mám tam rolák až k očím a vypadá to jako bych měl roušku,“ říká Marek Ztracený.
Před nedávnem požádal svoji partnerku o ruku ve vyprodané O2 aréně. „Věděl o tom jenom syn, který opatroval prstýnek. Jednou se mě totiž zeptal: Tatínku, proč si nevezmeš maminku? A já neměl argument, proč ne. Jsem rád, že mu na rodině záleží.“
Proč si maminka představovala, že by mohl být dobrým farářem? Jak vyhodil do vzduchu záchodovou mísu? Která jeho písnička je nejhranější?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.