Oscar mi přišel poštou v hadrovém pytlíku jako na cvičky. Jiří Menzel ve vzpomínkách Haliny Pawlowské

18. říjen 2020
Pokračování za chvilku

Do pořadu Co Čech, to Němcová bohužel slavný režisér už dojít nestihl. Pořad se začal vysílat v době, kdy se u něj objevila jeho nemoc. Přesto byl dnes přítomen díky svým fejetonům a vzpomínkám druhých.

Jiřího Menzela si mnozí blízcí spolupracovníci pamatují jako člověka, který miloval humor a na život nahlížel laskavě a optimisticky. Ne jinak na něj vzpomínala i jeho dlouholetá asistentka Míla Řádová. „Nikdy si nehrál na šéfa. Fungovali jsme jako kamarádi. Díky němu jsem prožila nesmírně pestrý život.“

Skromný velký režisér

Jiří Menzel nerad hovořil pateticky. Často v nadsázce říkal, že je jen ubohým řemeslníkem filmu. Přesto v roce 1968 získal Oscara za svůj film Ostře sledované vlaky. Na to, jak předávání prestižních cen probíhalo, zavzpomínal ve své povídce Oscarová ceremonie.

Celý život si také vážil těch, kteří jsou schopni psát. A neustále hořekoval, že je nedostatek dobrých scenáristů. Dokonce žádal scénář i na Halině Pawlowské. Když měl scénář k filmu Díky za každé nové ráno v ruce, dělal si obavy, že neumí vyprávět příběh z ženského úhlu. A tak film natočil Milan Šteindler. „Jiří Menzel ale držel nad scénářem ochrannou ruku a nejednou nám výborně poradil,“ vzpomíná Halina Pawlowská.

K čemu Jiřího Menzela Halina Pawlowská donutila? Jaké bylo být 40 let jeho asistentkou? Jaký vztah měl k oceněním a cenám? A kde doma si vystavil své diplomy?

autor: Halina Pawlowská
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.