Onkoložka Jitka Abrahámová diagnostikovala rakovinu soše Noci od Michelangela

„Stála jsem tam se svou kolegyní a říkám jí: Prosím tě, vidíš to, co já? A ona odpověděla: Ano, ona má rakovinu,“ vzpomíná onkoložka Jitka Abrahámová. Později si o soše Noci dokonce našla článek s titulkem Michelangelo jako onkolog.

„On byl tak realistický umělec, že to do toho kamene vytesal,“ komentuje s uznáním jeho dílo primářka Thomayerovy nemocnice v Praze.

Jan Rosák a amputace prsu

Když do nemocnice roku 1992 nastoupila, založila Nadační fond Onkologie 21. století. Ten pomáhá Onkologickému oddělení a v minulosti se z financí pořídil mamograf, sonograf nebo pojízdný rentgen. Dnes pořádá koncerty a společenské večery s módní přehlídkou žen po amputaci prsu.

Změnilo se hodně. I náhled na nemocné. Jak vzpomíná, prvním moderátorem přehlídky byl Jan Rosák. „Říkala jsem mu: Teď musíte říct, že ty ženy jsou po amputaci prsu. On se ostýchal a měl pocit, že to má strašně negativní citový náboj. Dnes už se o tom mluví běžně.“

Prevence je důležitá

Co se týká rakoviny, patříme mezi nejzatíženější státy světa. Proč? „To se přesně vysvětlit nedá. Je to nevhodným směrem se ubírající životní styl. A do toho vám patří úplně všechno: genetika, zevní prostředí, co dýcháme, co jíme. Na příčiny všech nádorů se nedá poukázat.“

Přestože se toho v léčbě hodně zlepšilo, jedno platí pořád: spousta pacientů chodí k lékaři pozdě a zanedbává prevenci. Proto Jitka Abrahámová na všechny apeluje: „Choďte včas a choďte okamžitě!“

Rodinné stříbro

Zhoubná nádorová onemocnění podléhají povinnému hlášení. Je anonymní a pracuje s ním Národní onkologický registr. Ve světě je unikátním zařízením. Sbírá data o celkovém počtu nemocných v republice i v jednotlivých regionech, druzích rakoviny, zasažených orgánech, ale i o tom, v jakém stadiu nemocní k lékaři přicházejí.

Specialistka Jitka Abrahamová svou rpofesí doslova žije. A pomáhá tak žít i dalším|foto:Adam Kebrt, Český rozhlas

„Je to rodinné stříbro naší onkologie.“ Podle statistických křivek se pak například plánují nákupy přístrojů a diagnostických zařízení. „Velmi to pomáhá ve všech souvislostech,“ vysvětluje primářka.

Pokrok je?

O onkologii se Jitka Abrahámová začala zajímat už za studií. Nejvíc ji zaujaly zhoubné nádory. Přesto ještě chvíli koketovala s experimentálními obory. Onkologií se začala zabývat v době, kdy s léčením rakoviny ještě nebyly velké zkušenosti, ale nastupovala s ohromným nadšením.

„Když se podívám zpátky, pokrok, je. Nicméně s každou novinkou se otevírá perspektiva dalšího neobjeveného.“ Nevíme ale ještě řadu věcí, připouští Jitka Abrahámová.