Olympiáda je jeden obrovský kotel emocí, říká Štěpánka Hilgertová

4. září 2012

Hodinu před úterním polednem (4. září) nás navštívila dvojnásobná olympijská vítězka ve vodním slalomu, kajakářka Štěpánka Hilgertová.

Vodu mám rada, droga to ale není
Štěpánku Hilgertovou sport bavil od malička. Začínala s gymnastikou, v zimě se věnovala sjezdovému lyžování. Co je pro ni voda, resp. vodní slalom? Je to droga? „Na tuto otázku ale dnes pořádně odpovědět neumím, možná, až skončím. Věnuji se sportu 20 let a stále mě opravdu hodně baví. Taky se vodní slalom hodně vyvíjí a to je mch. také to, co mě baví. Vždy po sezóně, což je právě toto období, na vodu opravdu nemusím. Takže v tuto chvíli to pro mě droga není.“

Štěpánka Hilgertová v Londýně

Olympiáda je plná emocí
Co cítí dvojnásobná olympijská vítězka, před startem takto velkého závodu, jakým je právě olympiáda? „Olympiáda je zvláštní tím, že je provázena, více než ostatní mistrovství, emocemi. Sportovní utkání sleduje více lidí, více jich je přímo na místě, více reaguje maily a povzbuzuje. Olympiáda je vlastně jeden obrovský kotel emocí. To je ale potřeba před startem zasunout co nejhlouběji do podvědomí a soustředit se na vlastní výkon. Těsně před startem je tedy dobře, když už tam žádné emoce nejsou.“

Více českých lodí?
Manžel Štěpánky Hilgerové je i jejím trenérem, stejnojmenný syn Luboš také závodí a v nominaci na letošní olympiádu skončil jen na druhém místě. Stačilo tak málo, a v Londýně by byla i se svým synem. „Všechny nás hodně mrzí, že v naší kategorii nejezdí alespoň dvě lodě za národ. Náš sport je do jisté míry náhodový a když favorit selže, tak tam není už nikdo další, kdo by za národ bojoval. Např. v Athénách nás bylo ještě víc, resp. dvě lodě a bylo to rozhodně lepší. Teď jsem tam byla sama.“
Pokud se dnes poohlédne za soutěžní tratí v Londýně, tak ji považuje za velmi náročnou, technicky obtížnou. „Trénovala jsem tam opravdu ráda, byla to technická trať, ale ne tak, jak v Pekingu, kde mi to nesedlo.“

A jak to vypadá u Hilgertů doma?
Všichni jsou sportovci a také jsou všichni stále spolu, jak v soukromí, tak na tréninku. „U nás to vypadá úplně normálně, nakupujeme společně, vařím většinou já a na úklidu se podílíme tu a tam všichni. Je pravda, že jsme hodně často spolu, ale zase to není neustále. Každý máme také další osobní aktivity. Asi nemůžu říct, že trpíme doma ponorkou, občas ale jde o nudu. Ale pozitiva rozhodně převažují. No a syn, ten s námi už zdaleka není stále. Studoval, má přítelkyni a plno dalších aktivit.“

Více se dozvíte v audiozáznamu rozhovoru s Marií Retkovou.

autor: lup
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.