Olga Špátová: "Co vidím kamerou, říkám divákovi o světu"

Hostem pátečního (29.10.) Setkání Hosta do domu byla kameramanka a režisérka Olga Špátová.

Je dcerou filmařů Jana Špáty a Olgy Sommerové. Třikrát se hlásila na hranou režii na pražské FAMU, ale nikdy nebyla přijata. Genetická výbava, kterou jí rodiče dali do vínku, ale dokázala neúspěch překonat. Dnes ji proto můžeme bez ostychu nazvat vycházející hvězdou české dokumentaristiky.

Ve svých snímcích se nebojí populárních ani kontroverzních témat. Mezi její nejznámější dokumenty patří ty o zpěvákovi Karlu Gottovi (Fenomén Gott) a architektovi Janu Kaplickém a jeho boji za realizaci nové budovy Národní knihovny na pražské Letné (Oko nad Prahou). A jak na natáčení vzpomíná? “Karel Gott mi říkal, že lidé víc koukají na mě než na něho. Je netypické vidět mladou ženu s kamerou.“ Menší pře měla během natáčení s Janem Kaplickým: “Vždy ale převážila touha společně něco vytvořit. Myslím, že když je člověk, se kterým točím, velký a tvořivý, tak natáčení vždy pochopí a jeho ego není na prvním místě. Respektuje mě.“
Snímek Oko nad Prahou byl nedávno promítán v polské Varšavě, na tamním filmovém festivalu: “Největší radost pro mě bylo vidět, jak lidé po zhlédnutí filmu reagovali. Tím, že neznali naši politickou a společenskou situaci, vnímali jej čistě jako film o lidech. O tom, jak se k sobě chovají a o jednom statečném architektovi Janu Kaplickém.“

Karel Gott, Jan Kaplický, písničkářka Radůza či Jiří Šlitr. To je jen malý výčet osobností, se kterými spolupracovala. Na celebrity se prý ale nikdy nechtěla zaměřovat: “Mám ráda, když je člověk kvalitní a dobrý. Často točím o lidech neznámých, jen se o tom méně ví.“ Poslední dobou ji nejvíce zaměstnávala práce na již dokončeném snímku Kavárna Potmě. Jedná se o projekt Světlušky, nadačního fondu Českého rozhlasu. V netradičním zařízení je host obsluhován nevidomým číšníkem, a to v prostoru zcela pohlceným tmou: “Byl to velký zážitek. Člověk se najednou dává nevidomým lidem, potřebuje je a důvěřuje jim. Je krásné, jak se tam spojují dva světy a jak si lidé začnou vzájemně pomáhat.“

Aktuálně natáčí, společně s matkou Olgou Sommerovou, film o Věře Čáslavské: “Je to pro mě silné setkání. Věra měla až hrano - filmový život. Pak se na dalších 17 let uzavřela do sebe a po rodinné tragédii, která se jí stala v r. 1993, vůbec nevycházela mezi lidi. Teď se vrací zpátky mezi nás. Je to dojemné.“ Olga Špátová se snímek vydala natáčet až do Ciudad de México, kde slavná gymnastka v r. 1968 ukončila svou kariéru.

Olga Sommerová

A jak se začínající dokumentaristce spolupracuje se ženou, která jí dala život? “Bývá to humorné. Máminka mi často dává rady jako “máš rozcuchané vlasy“ nebo že se hrbím. Já jsem pobouřená, že mě před našimi hrdiny takhle vychovává, přestože je mi už 26 let. Především se od ní ale učím. Ona je empatická, “citová“ na smutné věci, které jí člověk říká.
(Ne)cenzurované rozhovory je název filmu, který společně natočili před pěti lety. Jak sama uvádí, chtěla by se k němu vrátit. Nejdříve ale za 3 až 4 roky: “Byla to možnost být s mámou sama mnoho hodin a soustředit se jen na dialog. V mém zrychleném životě je to někdy těžké.“

“S tátou jsme za jeho života mluvili o tom, že bych měla navázat na jeho dva slavné filmy Největší přání I. a II.“ První díl vznikl v roce 1964, druhý o 25 let později. Režisér Jan Špáta jejich prostřednictvím hledal největší přání mladých lidí: “Odkrýval tím jejich hodnoty, sny. Říkala jsem si, že by byl hřích na jeho práci nenavázat. Zajímají mě postoje první dospělé generace žijící ve svobodě. Budu točit v nejrůznějších sociálních prostředích, s různými profesními skupinami. Těším se, že budu s obyčejnými lidmi.“
Olga Špátová si také posteskla nad tím, že neprošla starou “celuloidovou“ filmařskou školou: “Člověk nesleduje život tolik, jak by měl. Nešetří materiálem. Táta jednou filmoval fotbalový zápas, měl jen 5 minut materiálu a musel natočit všechny góly. Nevím, jak věděl, že má zapnout kameru, když se blížila branka. Myslím si, že mi tahle schopnost chybí.“

Jan Špáta

Olga Špátová říká, že měl její otec celý život zničená ramena z těžké kamery. Ji samotnou zase trápí krční páteř: “Moje kamera je malá. Neustále se musím naklánět k displeji.“ Zároveň ale dodává: “Kamarádi a kolegové se mi dlouho smáli, když jsem asi osm let točila na kameru, vypadající velmi amatérsky. Vždycky jsem ale věděla, že člověk udělá krásu s čímkoliv. Jde o duši a nápad. O to, co člověk točí a jak se na svět dívá. Myslím si, že je pro mě kamera názor. Co jí vidím, to říkám divákovi o světu.“

Dokumentární film v současnosti stojí v pozadí hraného. Olga Špátová ovšem vidí jeho budoucnost optimisticky: “Věřím, že jednou bude pro kina stejně atraktivní jako hrané snímky.“

Více se dozvíte v audiozáznamu rozhovoru ...







Nestihli jste pondělní rozhovor s Petrem Fialou, ředitelem Léčebného a rehabilitačního střediska Chvaly? Nabízíme článek Eleny Horálkové: Podle Petra Fialy jsme světovou jedničkou v léčení popálenin s pomocí akupunktury.

Petr Fiala









Chcete se naučit čínsky? Pokud ano tak si nezapomeňte přečíst článek Jana Profouse (a poslechnout rozhovor Zuzany Burešové) s učitelkou Song Fengman. Stačí kliknout zde: Song Fengman: První rok v Česku jsem každý den plakala

Song Fengman
<hr /><hr /><br /><br /><br /><br />

Ondřej Trojan a film Občanský průkaz ... nejen o tom bylo setkání, které ve svém článku shrnula Věra Luptáková. Více zde: Kdo mě pozná ve filmu Občanský průkaz má u mě buřta s cibulí, slibuje Ondřej Trojan

Ondřej Trojan


Ve čtvrtek byl naším hostem legendární zpěvák, majitel 35. Zlatých slavíku, Karel Gotta. Přečtěte si článek Jana Sklenáře: Karel Gott: "Neříkejte mi Mistře, prosím"

Karel Gott ve studio A Českého rozhlasu v Karlíně