OKD: Mamutí podnik, který navázal na dědictví významných šlechtických rodů

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Důl Františka, kde došlo v roce 1894 k největšímu důlnímu neštěstí v dějinách těžby uhlí na našem území
0:00
/
0:00

Uhlí bylo na Ostravsku objeveno už v pravěku, s jeho těžbou se ale začalo až ve druhé polovině 18. století. I tak ale trvalo další desítky let, než v něm šlechtické rody uviděly zlato.

Účinkuje: Jan Kovařík
Připravil: Jitka Škápíková
Dramaturgie: Magdalena Šorelová
Zvukový mistr: Jonáš Rosůlek
Zvukový design: Jiří Litoš
Režie: Jitka Škápíková
Premiéra: 11. 5. 2021

Za prvního skutečného objevitele uhlí na slezskoostravském panství se považuje klimkovický mlynář Jan Augustin, který v roce 1763 nalezl v údolí Burňa uhelné ložisko.

Přestože se ostravské uhlí při zkouškách v kovářských výhních plně osvědčilo, s těžbou uhlí se nezačalo. Zmiňované údolí Burňa náleželo totiž k majetku hraběcího rodu Wilczků, a ti o těžbě nechtěli ani slyšet.

Rod Wilczků

Důvod, proč se šlechticům do těžby na jejich panství nechtělo, byl prostý. Těžba uhlí by byla nákladná a levného dřeva bylo všude kolem dost. Navíc byla naleziště uhlí od tehdejších průmyslových center příliš daleko a neexistoval jednoduchý způsob, jak tam uhlí dovážet.

Povolení k těžbě na slezskoostravském panství hrabat Wilczků dostal až v roce 1785 prospektor Martin Augustin Johann von Kühenz. O dva roky později se pustil do kopání. Rok nato však umřel na tuberkulózu. I tak jeho počin určil počátek samostatného podnikání v uhelném průmyslu rodiny Wilczků. Těžba ale byla nejprve jenom sezonní a odbyt mizerný.

Starý upír Larish

Vedle hrabat z rodu Wilczků se do dějin ostravsko-karvinského dolování zapsal i neméně významný šlechtický rod Larisch-Mönnichů. Ti začali s pokusnou těžbou v Karviné v roce 1776. Vzápětí však museli těžbu načas ukončit – o uhlí totiž nebyl zájem.

Změnit se to mělo až koncem 18. století. Tehdy už se uhlí využívalo v pivovarech, vápenkách, cihelnách, na bělidlech, v barvírnách a v dalších průmyslových podnicích, které tou dobou začaly vyrůstat jako houby po dešti.

Zásadní zlom ale nastal až s příchodem železnice, která v roce 1847 dorazila do Ostravy. Železniční spojení mezi Vídní a Krakovem umožnilo nejen snazší dopravu uhlí do vzdálenějších částí monarchie, dráha sama představovala pro uhelné doly vděčné odbytiště – uhlí bylo totiž potřeba přikládat pod kotle parních lokomotiv.

Současně začaly růst velké průmyslové podniky, a ty se bez dostatku uhlí také neobešly. A tak šlechtické rody, které se před těžbou uhlí zprvu ošívaly, našly na svých panstvích v uhelných dolech – obrazně řečeno – doly zlaté.

Jak pokračovala historie šlechtických rodů na Ostravsku? Co se dělo během obou světových válek? A kdy vůbec vznikl národní podnik OKD?

autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související