OKD: Mamutí podnik, který navázal na dědictví významných šlechtických rodů
Uhlí bylo na Ostravsku objeveno už v pravěku, s jeho těžbou se ale začalo až ve druhé polovině 18. století. I tak ale trvalo další desítky let, než v něm šlechtické rody uviděly zlato.
Za prvního skutečného objevitele uhlí na slezskoostravském panství se považuje klimkovický mlynář Jan Augustin, který v roce 1763 nalezl v údolí Burňa uhelné ložisko.
Přestože se ostravské uhlí při zkouškách v kovářských výhních plně osvědčilo, s těžbou uhlí se nezačalo. Zmiňované údolí Burňa náleželo totiž k majetku hraběcího rodu Wilczků, a ti o těžbě nechtěli ani slyšet.
Rod Wilczků
Důvod, proč se šlechticům do těžby na jejich panství nechtělo, byl prostý. Těžba uhlí by byla nákladná a levného dřeva bylo všude kolem dost. Navíc byla naleziště uhlí od tehdejších průmyslových center příliš daleko a neexistoval jednoduchý způsob, jak tam uhlí dovážet.
Povolení k těžbě na slezskoostravském panství hrabat Wilczků dostal až v roce 1785 prospektor Martin Augustin Johann von Kühenz. O dva roky později se pustil do kopání. Rok nato však umřel na tuberkulózu. I tak jeho počin určil počátek samostatného podnikání v uhelném průmyslu rodiny Wilczků. Těžba ale byla nejprve jenom sezonní a odbyt mizerný.
Starý upír Larish
Vedle hrabat z rodu Wilczků se do dějin ostravsko-karvinského dolování zapsal i neméně významný šlechtický rod Larisch-Mönnichů. Ti začali s pokusnou těžbou v Karviné v roce 1776. Vzápětí však museli těžbu načas ukončit – o uhlí totiž nebyl zájem.
Změnit se to mělo až koncem 18. století. Tehdy už se uhlí využívalo v pivovarech, vápenkách, cihelnách, na bělidlech, v barvírnách a v dalších průmyslových podnicích, které tou dobou začaly vyrůstat jako houby po dešti.
Zásadní zlom ale nastal až s příchodem železnice, která v roce 1847 dorazila do Ostravy. Železniční spojení mezi Vídní a Krakovem umožnilo nejen snazší dopravu uhlí do vzdálenějších částí monarchie, dráha sama představovala pro uhelné doly vděčné odbytiště – uhlí bylo totiž potřeba přikládat pod kotle parních lokomotiv.
Současně začaly růst velké průmyslové podniky, a ty se bez dostatku uhlí také neobešly. A tak šlechtické rody, které se před těžbou uhlí zprvu ošívaly, našly na svých panstvích v uhelných dolech – obrazně řečeno – doly zlaté.
Jak pokračovala historie šlechtických rodů na Ostravsku? Co se dělo během obou světových válek? A kdy vůbec vznikl národní podnik OKD?
Související
-
Smrt pod zemí. Případ důlního neštěstí v severních Čechách
Sérii explozí v dole Nelson nepřežil v lednu 1934 téměř žádný ze 140 horníků. Zachránili se čtyři. Po příčinách pátrá vyšetřovací komise. Najde viníky?
-
Vítkovické železárny: Hutnická jednička v habsburské monarchii vedená pohádkově bohatým bankéřem
Vznik železnice znamenal převrat. Její provoz ale polykal velké množství železa, oceli a uhlí. A tak si Salomon Rothschild koupil vlastní železárny – ty Vítkovické.
-
Poldi: Za úspěchem nejslavnější ocelárny své doby stojí fištrón vzpurného lenocha
Uhelný, železářský a ocelový kartel patřil kdysi ke špici českého průmyslu. Málokdo by věřil, že průmyslové impérium vybuduje černá ovce rodiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.