Od panenek vúdú a šamanských rituálů k loutkovému divadlu. Expedice do světa loutek

16. květen 2020

Jak vzniklo slovo loutka? Která loutka je u nás nejstarší? Jaký je rozdíl mezi marionetami, maňásky, jávankami? A co je a kde se vzalo tzv. vodní loutkové divadlo?

Slovo „loutka“ možná vzniklo ze slova „lýko“. Ale kdo ví? Loutky se podobně jako masky užívaly už od prehistorických dob, kdy byly součástí náboženských rituálů. A někde ještě jsou. Třeba ve formě vúdú panenek na Haiti.

Nejstarším známým dokladem použití loutky u nás je plastika vyřezaná z mamutího klu. Našla se v Brně v hrobě z období mladého paleolitu. Celý charakter výbavy zemřelého nasvědčoval tomu, že byl cosi jako šaman. Je tedy pravděpodobné, že i loutka byla rituálním předmětem.

Expedice vás tentokrát vezme do pražské Říše loutek, která letos slaví sto let, do chrudimského Muzea loutkářských kultur anebo za řezbářem Jiřím Baštou do královéhradeckého Divadla Drak.

autoři: Josef Kluge , Markéta Ševčíková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.