Ochranou volně žijících afrických zvířat Josef Vágner značně předběhl svou dobu

S dcerou Lenkou Vágnerovou jsme hovořili mj. o tom, jak z malé zoologické zahrady vytvořil Afriku ve Dvoře Králově.
O Josefu Vágnerovi se pejorativně říkalo, že vylovuje Afriku. Prý na to odpovídal: "Jen počkejte".

ZOO Dvůr Králové - sprchování slona|foto: Jana Myslivečková

Plnění vize
"Houževnatost, píle, úcta ke všemu živému," tak charakterizuje svého otce dcera Lenka. Africe a zvířatům se věnoval v době, kdy se ještě myslelo, že Afrika je plná zvířat. "On začal plnit svou vizi, a úkol, který si dal, a se zvířaty přeplněné Afriky odvezl některé tak, aby je tam postupně vracel, když začala mizet."

Proč?
Josef Vágner vytvořil základ genofondu mnohých zvířat, která už volně v přírodě nenajdete. Proč to vlastně dělal? "Otec celý život studoval, setkával se s významnými osobnostmi doma i v zahraničí, a jak zpracovával své informace, tak ho globální postoj na svět dovedl k poznání, že postupující civilizace, kolonizace apod. dovede svět k velké devastaci africké přírody. On se vždy věnoval popularizaci celé své práce a nikdy to nedělal pouze pro sebe. Byl vždy půl roku v Africe nebo v Indii a pak, když se vrátil se zvířaty, které tam ulovil, tak měl množství přednášek, vystupoval v médiích apod., kdy se snažil to, co se dozvěděl, zase předat dál a ochránit divokou přírodu."

Josef Vágner
odchytil v buši více než 3000 zvířat, kterým se za ta léta v ZOO ve Dvoře Králové nad Labem narodilo na 5000 potomků. Jeho sen nebyl jen založit zoologickou zahradu, ale nedovolit, aby zvířata vyhynula. I díky jeho vizionářství se některé druhy skutečně podařilo zachránit.
Jeho kniha „Safari pod Kilimandžárem“ získala mezinárodní cenu v Lipsku. Stejně pozoruhodná jako kvalita jeho vědeckých a literárních děl je i profesionální úroveň jeho fotografií divokých zvířat a africké přírody.