Objeven první temný pulsar
Fermiho vesmírný gama dalekohled objevil v souhvězdí Cepheus první pulsar, který vysílá záření jen v gama oboru. Pravidelné blikání pulsaru způsobuje silné magnetické pole otáčející se s hvězdou. Vědci očekávají, že podobných, v jiných oborech nesvítících, tedy temných pulsarů, bude více.
11. června 2008 byl vypuštěn dalekohled pro sledování toho nejenergetičtějšího záření z vesmíru - záření gama. Na dalekohledu se společně podílely NASA, americké Ministerstvo energetiky, Francie, Německo, Japonsko, Itálie a Švédsko.
Nové jméno, nový objev
Možná si vzpomenete, že dalekohled startoval pod zkratkou GLAST (Gamma-ray Large Area Space Telescope). V srpnu byl ale přejmenován na Fermiho vesmírný gama dalekohled. Nese tedy jméno významného italského fyzika Enrica Fermiho (1901 až 1954), který byl průkopníkem ve výzkumu velmi energetických částic. Zhruba čtyři měsíce po vypuštění teď přišel první významný objev. Dalekohled našel pulsar, který vysílá své pravidelné pulsy výhradně ve formě gama záření.
40 let pulsarů
Vůbec první pulsar v historii byl čistě náhodou objeven v roce 1967. Tehdy se při poslouchání pravidelného pípání hvězdy vědci neubránili dojmu, že jde o vysílání mimozemské civilizace. Dnes víme, že pulsary jsou rychle rotující neutronové hvězdy, které většinou vznikají jako zbytky po výbuchu supernov. Princip vyzařování úzkého svazku záření není dodnes uspokojivě vysvětlen.
Dnes je známo na 1800 pulsarů a drtivá většina z nich byla nalezena díky tomu, že pravidelně vyzařují krátké pulsy v rádiovém oboru. Některé pulsary se ale dají pozorovat také jinak než pomocí radioteleskopů. Zároveň totiž vysílají i viditelné nebo rentgenové záření.
Tři slunce za sekundu
Fermiho vesmírný gama dalekohled ale našel první z pulsarů, který září výhradně v gama oboru. Energie, kterou při každém pulsu jedou za 317 milisekund vyšle do vesmíru, je 1000krát větší, než energie Slunce. Pulsar leží ve vzdálenosti 4600 světelných let v souhvězdí Cepheus, které od nás můžeme celoročně sledovat.
Vesmírný kopanec
Na obloze je poměrně nedaleko pulsaru rozsáhlá mlhovina CTA 1, která je zjevně zbytkem výbuchu supernovy. Astronomové v jejím středu hledali pulsar už v minulosti, ale žádný nenašli, protože ho hledali v radiovém oboru. Nikoho ani nenapadlo, že by mohl vyzařovat na tak vysokých energiích, že k jeho detekci je třeba gama dalekohled. Pulsar navíc neleží v úplném středu mlhoviny. Při svém vzniku, tedy při výbuchu supernovy, dostal zřejmě pořádný kopanec, který ho vymrštil z původní pozice a dnes se pohybuje rychlostí milionu kilometrů za hodinu.
Zpomalování rotace
Gama záření z pulsaru vysílají nabité částice. Ty jsou díky silnému magnetickému poli a rychlé rotaci hvězdy vystřeleny do úzkého svazku rychlostí téměř světelnou. Protože energie částic je brána na úkor rotační energie hvězdy, je pulsar pozvolna bržděn. Vědci už vypočítali, že se otáčky pulsaru sníží o 1 sekundu každých 87 tisíc let.
Dá se očekávat, že stejných pulsarů bude objeveno více. Někteří astronomové už jim začali říkat temné pulsary, protože se ve viditelné a dlouhovlnné oblasti záření šikovně schovávají.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
