Objev: Květiny hnojené fosforem v noci svítí! Čím se vědci baví na Apríla? A kdo koho kdy napálil?

Historie vědeckých aprílů je dlouhá. Už počátkem 20. století vycházely odborně se tvářící články, které byly ve skutečnosti povedeným vtipem. „V jednom takovém se psalo, že když budete hnojit rostliny fosforem, tak ony budou svítit. Autor se dokonce nechal vyfotit, jak v noci čte pod světlem slunečnice,“ uvedl v Meteoru biolog profesor Jaroslav Petr.

Informace o fosforeskující slunečnici byla rovnou podezřelá. Někdy ovšem bývají s aprílovými žerty ve vědeckém prostředí potíže. „Řada vědců se nepodívá do kalendáře a vezme žertovný článek smrtelně vážně. Navíc zvyk vyvádět se aprílem není všude rozšířen, někde mají tuto tradici lidé spojenou spíše se Silvestrem“, dodal Jaroslav Petr.

V roce 1959 se v americkém tisku objevila aprílová zpráva o tom, že kolem Marsu obíhající dva měsíce byly vytvořené neznámou civilizací. Byl to jasný žert, ale sovětský akademik Šklovský se toho chytil a okomentoval zprávu v Komsomolské pravdě jako seriózní. Přes sovětský tisk se informace dostala i k nám a načas způsobila senzaci.

Když se sci-fi stane realitou

Naopak něco, co před 30 lety mohlo působit salvy smíchu jako nesmysl, dnes bereme jako realitu. „Když se například v roce 1982 psalo, že počítače budou mít pětimegabajtovou paměť, byl to apríl, dnes se nad tím nikdo nepozastavuje. Podobně se v roce 1984 lidé pobavili nad článkem, kde se psalo, že se budou oživovat mamuti, přitom dnes se o to na Harvardu opravdu snaží,“ popsal Jaroslav Petr.

Požádat o grant na aprílový vtip

Některé články ale zmátly i vědce. V roce 1993 vyšly v Nature seriózně působící komentáře k výzkumům, které ale byly zcela smyšlené. Až když si někdo chtěl informace ověřit a zkoušel dohledat citované výzkumy, mohl zjistit, že se stal obětí aprílového žertu.

I vědci občas "skočí na lep" aprílovým vtipálkům|foto: Fotobanka Pixabay

V článku se uvádělo, že ryby rostou celý život a nestárnou, a že za to může jeden specifický gen. Když se tento gen věčného mládí přenesl na myši, tak to jejich oběhový systém nevydržel a zkolabovaly.

„Vysvětlovalo se to tím, že ten rybí gen je v těle teplokrevných živočichů nestabilní. Kdyby se ale odebral od japonského kapra žijícího v horkých pramenech, mohlo by se to na myši a pak i na další savce použít. Byl to velký apríl, ale někteří to vzali vážně, neprověřili si to a dokonce si požádali o grant, protože chtěli prozkoumat další využití toho genu,“ dodal Jaroslav Petr.

Zrušte konec března, chceme rovnou apríl!

Jiný seriózně se tvářící článek říkal, že v důsledku klimatických změn zesílily pasátové větry. Zemi nyní pohánějí k větším obrátkám a jednou za 100 let se proto předběhneme o jeden den. Navrhovalo se tedy srovnat kalendář a jednou za 100 let jeden den umazat. Který? No přece 31. březen, aby byl rovnou 1. duben čili apríl!

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.