Objekty Bruna Gironcoliho vypadající jako obrovské hračky. Frankfurtský Schirn je vystavuje do poloviny května

20. únor 2019

Frankfurtská galerie Schirn právě zahájila novou expozici. Vystavuje monstrózní skulptury rakouského sochaře a malíře Bruna Gironcoliho.

V Rakousku je Bruno Gironcoli stejně slavný jako Gustav Klimt. V Německu se toho o něm kupodivu moc neví. Měl zde doposud pouze tři výstavy – dvě v Mnichově a poslední v roce 1981 ve frankfurtském Kunstvereinu. Nyní tedy druhá, bohužel už posmrtná expozice, v galerii Schirn. Když Gironcoli v roce 2010 zemřel, bylo mu 74 let.

Míří z církevní školy do pekla. Sopranistky Ondřeje Sokola vyvolaly rozporuplné reakce

Sopranistky

Provokativní text a živá kapela. Činoherní klub uvedl jako první inscenaci letošní sezóny českou premiéru hry Sopranistky v režii nového uměleckého šéfa Ondřeje Sokola. Autorem dramatizace románu The Sopranos skotského spisovatele Alana Warnera z roku 1998, která získala ocenění Skotská kniha roku, je dramatik a scenárista Lee Hall. Světovou premiéru měly Sopranistky v srpnu 2015.

Do Frankfurtu na výstavu dopravili šest gigantických soch – objektů. Je to jejich první cesta za hranice Rakouska. Vypadají jako prototypy nějakého nového druhu, jako polidštěné stroje. V krátkém filmu, který je možné na výstavě vidět, podotýká mistr k velikosti svých objektů, volně interpretuji: Jsou velké tak, jak mají být, nějak se postupně rozrůstaly, navíc jsem měl obrovský ateliér v Prátru, a tudíž možnosti tvořit ve velkém.

Opulentní sochy patří k jeho pozdním dílům. Začal na nich pracovat v 70. letech, kdy byl povolán jako profesor sochařství na Akademii ve Vídni – odtud také onen velkorysý ateliér. Jeho velkým vzorem byl Alberto Giacometti – jeho vliv je místy patrný v jeho raných pracích. To ještě tvořil téměř drobné objekty – z drátu a polystyrenu. V popředí jeho díla stojí člověk a jeho zkáza. A v neposlední řadě existenciální otázky i politicky motivované avantgardní myšlenky, které byly leitmotivy tzv. Vídeňské moderny, ke které patřil.

Objekty Bruna Gironcoliho

Dalo by se říct, že to byla jeho umělecká nenasytnost, která ho ponoukala tvořit stále větší objekty, nezaměnitelné ve své jedinečnosti. Skulptury, které jsou vystavené v Schirnu, nazval sám prototypy. Většina z nich nemá názvy, pouze jedna, která je vystavena venku před galerií v tzv. rotundě se jmenuje Dvě duše (Zwei Seelen, 2001). Charakteristické pro Gironcoliho monumenty jsou pozvolné přechody mezi ornamentálními, nezřídka florálními motivy. V jeho pracích se často objevují díly strojů – různá kola, kolečka, vruty, spirály a bodce. Téměř bez výjimky pozbývají jednotlivé elementy ostrosti, jsou zaoblené, zakulacené, tupé. Toto zdánlivě nesouvisející nahromadění jednotlivých tvarů je přerušováno zcela konkrétními postavami kojenců, listy vinné révy, sudy a rohlíky různých velikostí.

Čajkovského hudba mě provází celým životem, říká Kirill Gerstein

Kirill Gerstein

V pražském Rudolfinu vrcholí ve dnech 20., 21. a 22. února 2019 rozsáhlý Čajkovského projekt, který Česká filharmonie se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem realizuje pro vydavatelství Decca. Na koncertech zazní Symfonie č. 2 c moll „Maloruská“ a Klavírní koncert č. 2 G dur. Jako sólista se představí rusko-americký klavírista Kirill Gerstein.

Gironcoli kombinuje různé druhy kovů – ocel, měď, hliník a železo. Ale také pracuje se dřevem. Povrch jeho gigantických objektů je potažen vrstvou v barvě bronzu, zlata nebo stříbra. Přechody mezi jednotlivými tvary jsou hladké, vše působí jako odlité.

Nakonec zjišťuji, že jeho prototypy působí velmi živě. Obcházím je znovu a znovu kolem dokola a jsem ohromená jeho nápady a jejich nespočetnými variacemi a kombinacemi. Vytvořil zcela specifické univerzum, které nemá obdoby v žádném jiném díle jeho sochařských kolegů.

Výstava potrvá do 12. května 2019.

autor: Eva Novak
Spustit audio