Občanský sňatek. První civilní obřad v Praze se stal základem sňatkové manufaktury
Ve druhé polovině 19. století se v Rakousku-Uhersku zavádí alternativa k sňatku církevnímu pro ateisty nebo páry rozdílných vyznání. Mezi prvními se na Staroměstské radnici žení pokrokový český vlastenec Vojta Náprstek. Úřední osobou se nechá oddat také budoucí vojevůdce a císař Napoleon Bonaparte. Kvůli naléhání papeže si ale svou první manželku Josefínu vezme ještě před oltářem. Co Bůh spojí, člověk nerozlučuj! Co spojí úředník, úředník také rozvede. A v tom tkví výhoda.
Když se v Československu stala hlavním náboženstvím marxisticko-leninská ideologie, začali své životy na národních výborech povinně spojovat nejen proletáři, ale i věřící. Církevní sňatky neměli žádnou právní účinnost.
Socialistický stát podplácel mladá manželství půjčkami a přidělováním bytů tak intenzivně, že obřadní síně praskaly ve švech. Svatba patří k nejstarším přechodovým rituálům v lidském životě a zůstává jím v každé době za každého režimu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
