O přestávce v kabinetě našel inzerát. Tak se stal z učitele ředitel rozhlasu

Prvním hostem roku 2019 je ředitel Českého rozhlasu Pardubice a Hradec Králové Jiří Kánský. Je vystudovaným pedagogem a v Českém rozhlase pracuje od roku 1999. Narodil se v Náchodě a vyrůstal v Novém Městě nad Metují.

Po Střední průmyslové škole stavební odešel na vojnu do Prahy. Vysokou školu pedagogickou v Hradci Králové vystudoval při zaměstnání. Po 4 letech moderování a šéfování programu v soukromém rádiu odešel do veřejnoprávního Českého rozhlasu.

„Měl byste vědět, že máte krásný hlas a měl byste s tím něco dělat.“ Jak dlouho to je, co jste slyšel tahle slova?

„Je to 23 nebo 24 let, mohlo to být v zimě 1994 nebo 1995. Ta slova pronesl italský mnich padre Spiro, což byl, nebo možná ještě je, rockový muzikant. A mě v tom roce zaujaly plakáty, které visely po Náchodě a na těch bylo Padre Spiro – rockový koncert italského mnicha. A já v té době, kromě toho, že jsem učil na střední škole, jsem ještě s kamarády založil agenturu, která pořádala koncerty. Říkal jsem si, co může dělat italský mnich za rockovou muziku? Vzhledem k tomu, že to byl multiinstrumentalista, tak ten koncert byl pojatý tak, že hrál na klávesy a k tomu měl nahrané bicí nástroje a kytary a pak si naopak vzal kytaru a používal k tomu podkresy jiné. S ním přijel františkánský mnich z Brna, který tam byl jako překladatel. A ten v úvodu koncertu řekl, že o přestávce bude možnost se padre Spira na něco zeptat. Tak jsem se ho zeptal, jak to snáší jeho spolubratři, když zkouší. A než mi odpověděl, tak řekl to, co jste citovala.“

Vy jste na význam těch slov přišel až po nějaké době.

„Druhý den jsem to vyprávěl kolegovi v kabinetě, a říkal jsem mu, že co bych s tím asi tak měl dělat, vždyť se hlasem živím, mluvím denně ve škole k žákům. Ale za několik měsíců po tom setkání jsem zase o přestávce v kabinetě listoval novinami a tam mě zaujal inzerát privátního rádia, které vyhlašovalo konkurz na moderátory. V tu chvíli jsem se zarazil, ukázal to tomu kolegovi a on mě v tom podporoval, tak jsem se přihlásil a to byly moje první krůčky ke skutečnému rádiu.“

17. ročník rozhlasové ankety Šarmantní osobnost roku - Jiří Kánský a Jan Petránek

Opustil jste tedy školu a vydal se do Rádia Metuje. Jak dlouho jste tam zůstal?

„Tři a půl roku. A pak jsem najednou začal – při vší úctě k privátnímu vysílání a komerčním stanicím, protože mají své nezastupitelné místo – mít pocit, že komerční rádia jsou kolovrátek na hudbu a věšák na reklamu. A to nemyslím pejorativně, je to tak správně, komerční rádia mají svou roli a my jako veřejnoprávní máme taky svou roli. Ale měl jsem pocit, že čekám od rádia něco víc a fascinuje mě natolik, že bych v něm chtěl dosáhnout něco víc, tak jsem se dostal do Českého rozhlasu.“

Trochu znám váš příběh vstupu do Českého rozhlasu, tak několikrát asi zmíníme legendárního rozhlasového komentátora Jana Petránka, který byl taky jedním z mých hostů a vloni 11. listopadu zemřel.

„Často si na něj vzpomenu. My jsme spolu působili ve Sdružení Ferdinanda Peroutky a možná málokdo tuší, že jeho paní Ludmila ošetřovala Jana Palacha. Byla zdravotní sestra a v době, kdy Jan Palach po svém činu, kdy ještě žil těch pár dnů, se o něj starala.“

Říkám si, že ti lidé s námi zůstávají, když o nich mluvíme a myslíme na ně, a i když tu s námi nejsou, tak nám vstupují do života každý den. Tak se pozná jejich výjimečnost.

„Honza může s trochou nadsázky za to, že jsem se stal v Hradci Králové ředitelem. On mi dal ten prvotní podnět. V Karlíně jsem prožil jedno z nejšťastnějších období, když to vezmu z tvůrčího pohledu. Přišel jsem tam začátkem roku 1999 a v té době jsem poznal Honzu Petránka. Ten tam chodil každou středu dělat komentář a nějak jsme si padli do oka a povídali si. Nikdy nezapomenu na to, jak pod těmi širokými schody v Karlíně, které vedou ke studiu A, jsem šel a Honza mi říká „Jiří, vy jste z východních Čech? Teď zemřel ředitel hradeckého studia a rozhlas bude vypisovat výběrové řízení, nechcete se přihlásit?“ A já na to že ne, že mám rád mikrofon. Ale to semínko Honza zasadil, tak jsem o tom začal přemýšlet a dospělo to až do toho, že jsem se přihlásil.“

Neláká vás to, sednout si zase k mikrofonu?

„Láká mě to, ale abych pravdu řekl, neuvažoval jsem nad tím natolik, že bych někomu z kolegů řekl, že od příštího týdne budu moderovat nějaký blok. Už se cítím někde jinde, a když jsme na těch přímých přenosech a kolegové mě osloví, tak moc rád.“

Co vás těší nejvíc?

„Těší mě to, že lidé nás hodnotí jako vlídné, milé, přátelské rádio a že i podle ohlasů nás považují za objektivní a důvěřují našemu zpravodajství a publicistice. To je pro mě hodně důležité, protože v dnešní době, kdy vidíme snahy z různých stran polarizovat společnost, tak v tomhle období mám radost, že nám posluchači důvěřují a poslouchají nás. Nechci se tvářit, že nejsou kritiky, samozřejmě, zavolá posluchač a řekne, že čekal, že zmíníme tohle a tohle, ale samozřejmě nejde obsáhnout všechno, ale není to tak, že bychom něco záměrně tutlali nebo cenzurovali. Taky mě těší tvorba umělecká, třeba v Pardubicích chystáme v novém roce četbu Kluci ze Skřivánku, nebo chystáme dokument o Magdaleně Dobromile Rettigové a v Hradci četbu jednoho z posledních cestopisů Leoše Šimánka a také četbu Daniely Pražanové, to je rozhlasačka, která v roce 1968 pracovala v hradeckém rozhlase a po letech vydala knihu, kde vzpomíná na tu dobu a kde líčí, jak to viděla ona z pohledu mladé dívky.“

Na závěr Záletů nesmí chybět štafeta otázek. Minule tu byl imitátor Václav Faltus a tady je jeho otázka pro vás. „Já bych se zeptal hlasem Oldřicha Nového. Milý Jiříku, máme začátek roku, já si každý rok říkám, co omezím nebo neomezím, ale určitě máš něco, co s novým rokem přichází. Otázka zní, jestli si nějaké předsevzetí dáváš.“

„Já jsem si dal předsevzetí, že se budu víc hýbat, abych nepřidával kila. Takže víc se hýbat, častěji se dostat do přírody, k vodě na ryby. A profesně si přeju, aby pardubický a hradecký rozhlas si udržoval kvalitu a poslechovost, kterou máme a abychom šli ještě nahoru. Mým snem je, aby Pardubice a Hradec byly mezi třemi nejposlouchanějšími stanicemi v regionech. Dostat obě stanice na stupně vítězů.“

Spustit audio

Související