O očích šimpanze Joja

Zápas netrval dlouho. Jojo prohrál a dal se před vítězem na útěk. Naneštěstí prchal k vodnímu příkopu, který odděloval výběh šimpanzů od návštěvníků. Jojo neměl s vodními nádržemi žádné zkušenosti a jako každý šimpanz ani on neuměl plavat. Když sklouzl po příkrém břehu do vody, začal se hned topit. Zmizel pod hladinou a v té chvíli skočil do kanálu i Rock Swope. Přihlížející návštěvníci na Ricka volali, ať to nedělá, ale on jejich varování nedbal. S vypětím všech sil zachytil tonoucího Joja a táhl jej ke břehu šimpanzího výběhu. Zdvihl těžké tělo a pomohl mu na souš. Vysílený Jojo se nedokázal sám dostat do bezpečí, Rick jej musel držet, aby nesklouzl zpátky do vody. Kolem Ricka se seběhla šimpanzí tlupa a její členové dávali jasně najevo, že jim přítomnost člověka není po chuti. Rick ale vydržel, dokud se Jojo nevzpamatoval.

To byl od vás statečný kousek," ocenil ředitel ZOO Rickův čin. Musel jste vědět, jak je to nebezpečné. Co vás k tomu přimělo?" "Víte, podíval jsem se mu do očí, bylo to jako dívat se do očí člověka. A v těch očích jsem četl: Copak mi nikdo nepomůže?"

Ano, měli bychom zachránit šimpanze, gorily a orangutany. Jsou nám tak blízcí, že jim dokážeme porozumět a oni dokážou porozumět nám. Ale nedopouštějme se nebezpečného zjednodušení. Naši ochranu si zaslouží všechny pozemské organismy, třeba i jedovatý pavouk, slizem pokrytý červ nebo nevzhledný slimák. Nepřísluší nám měřit krásu zvířat. Ani hodnocení pozemských organismů podle toho, co nám poskytují, není správné. Nejsme oprávněni vynášet osudový ortel nad kteroukoli z forem pozemského života. Už proto ne, že my sami jsme zástupci jen jednoho z mnoha milionů druhů, v něž se život na planetě Zemi vyvinul.