O desáté múze aneb Za Františkem Xaverem Šaldou
Slavný a ve své době obávaný literární kritik František Xaver Šalda se narodil 22. prosince 1867, tedy před 145 lety. Vrchol jeho kritické činnosti spadá do 30. let 19. století, kdy se stal vůdčí osobností tzv. literární generace 90. let.
Do 30. let spadá také celá řada jeho rozhlasových přednášek a vystoupení. Zachovala se jich jenom malá část. Z jeho přednášky s názvem „Něco o moderní kritice“, kterou Šalda v rozhlase přednesl 23. března 1933, si na této stránce můžete v autentickém autorově projevu vyslechnout dva úryvky.
Šalda studoval původně práva, ala tato studia nedokončil. Vrhl se na uměnovědu a v tomto oboru obhájil na pražské Filozofické fakultě v roce 1906 doktorát. Jeho hlavním oborem byly románské literatury, které od roku 1919 přednášel na FF UK v Praze.
Kromě své kritické činnosti, v níž byl v rámci české poezie a prozaické tvorby považován za nejvyšší autoritu, působil také veřejně. Byl spoluautorem Manifestu české moderny, psal do mnoha časopisů (Literární rozhledy, Novina, Česká kultura, Kmen, Volné směry, Literární listy). Ve svých statích se věnoval především problematice výtvarného umění, literatury, kultury i politiky. Od roku 1925 vydával časopis Tvorba. V letech 1928-37 publikoval tzv. „Šaldův zápisník“, ve kterém zveřejňoval kritiky a eseje, současně ale také vlastní básnickou a prozaickou tvorbu, stejně tak jako politickou publicistiku.
Pokud bychom měli postihnout Šaldovu kritickou metodu a jeho postupy, pak bychom mohli použít těchto slov: Šalda vždy požadoval, aby umění vycházelo ze života, bylo vnitřně pravdivé a neomezené žádnými ideologickými požadavky. Byl představitelem tzv. duchovědného směru: vycházel ze subjektivního osobního prožitku a zaujetí dílem, současně vysvětloval objektivní záležitosti literárních jevů.
Frank Tetauer,překladatel, dramatik, esejista, kritik (1903-1954) o Šaldovi prohlásil:
„Vedle T. G. Masaryka, tohoto universálního národního genia, který byl nejen duchovním vůdcem, ale i praktickým státníkem, úspěšnějším než kterýkoli z velikých zjevů českých dějin, vedle tohoto největšího syna národa, vůdčím zjevem našeho života kulturního a duchovního v současnosti byl F.X.Šalda. Po iniciálách Masarykových jsou to iniciály Šaldovy, které vzbuzují největší úctu, neboť jejich nositel zanechal národu jeden z nejcennějších odkazů duchovních. T. G. M. a F. X. Š. znamenají největší duchovní vypětí novodobého češství.“
František Xaver Šalda zemřel 4. dubna 1937 v Praze.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
