Novoroční přípitek Českého rozhlasu 2 - Praha

Vážení a milí posluchači, maminky, tátové, děti, samotáři, lidumilové, vy těžko ochočitelní, i šťastné povahy, babičky, dědové, vy veselí i smutní od přírody, zkrátka vy všichni - lidé dobré vůle.

Ať vám už tento den přinese potěšení, naději, krásu a radost. Vy, kteří žijete ze dne na den, ať je vám v třistapětašedesáti kapkách dopřáno štěstí. Vy, kteří máte vesmírné cíle, ať vás nezradí čas a nepropásnete třeba narození dítěte, nebo jeho první cestu do školy, jeho slzičky a smích. Vy, kdo se rvete se životem štěstím zdánlivě neobdaření, ať zjistíte, že jste se mýlili. Vy, kterým talent nasadil křídla, ať si za divokého letu nenamelete. Vy, kteří jste hledali a našli rozkoš v každodennosti, ať vám ta víra vydrží až do nedohledna. Vy, kdo tápete a nerozumíte sobě ani světu, ať si najdete pevný bod. Vy, kdo vždycky předem víte, že slunce vyjde tak jako tak, ať na vás dopadne síla zázraku.

Život je nemile krátký. Neztrácejme čas. Neztrácejme lásku, víru ve štěstí, ale ani strach ze smrti. Ale hlavně neztraťme úsměv, dobrou náladu, zvídavost, zanícení, obětavost a údiv z toho, že už nikdy nic nebude probíhat tak, jak to právě probíhá. Život je neopakovatelný, vy jste neopakovatelní. Tak si to opakujte každé ráno.
Slunce se už vrací. Pomalu, ale jistě. Do rovnodennosti to ještě chvíli potrvá. Ale - možná aniž to tušíte - máte přátele, kteří vám to čekání na slunce pomohou překonat. Rádi bychom to byli i my.

Tak na zdraví a ať vám v životě pomáhají již tyto vteřiny nového roku. A všechny ostatní.