North American P-51 D Mustang

8. duben 2004

Na adresu mustangů, spolehlivých letounů s bezkonkurenčním doletem, mohutnou palebnou silou, ale zároveň rychlých a stoupavých, snad nenajdete kritická slova z úst těch, kdo na nich létali. Mustangy zničily během druhé světové války nad Evropou, podle statistiky Letectva Spojených států, 4950 nepřátelských strojů, což je nejvíc ze všech typů spojeneckých letadel! V prosinci 1943 začaly P-51 svádět boje s Göringovou Luftwaffe a nacistům, kteří do té doby působili čtyřmotorovým "létajícím pevnostem" a liberátorům americké 8. armády těžké ztráty, ztuhl rychle úsměv na rtech. Mustangy totiž doslova během několika týdnů změnily poměr sil na evropském nebi.

Motto: "Mustang překonával rekordy už na rýsovacím prkně!"

(Historik William Green v knize Famous Fighters of the Second World War, New York: Doubleday, 1957)

Rekordmanem od svého zrodu až po bojový důchod

Na adresu mustangů, spolehlivých letounů s bezkonkurenčním doletem, mohutnou palebnou silou, ale zároveň rychlých a stoupavých, snad neuslyšíte jediné kritické slovo z úst těch, kdo na nich létali. Možná někoho překvapí informace, že prototyp mustangu (tehdy pod kódovým označením NA-73) vznikl teprve v roce 1940 na přímou objednávku Britů, kteří vycházeli z trpkých bojových zkušeností prvních měsíců války i bitvy o Británii. Zní neuvěřitelně, že prototyp byl zkonstruován během stanoveného limitu 120 dní, přičemž byly dodrženy hlavní britské požadavky, aby byl letoun vybaven řadovým motorem a osmi kulomety.

Mustangy nad Francií

Americké armádní letectvo povolilo výrobci, společnosti North American, výrobu letounu pro zahraničního kupce, ale jen za předpokladu, že mu dodá dva prototypy zdarma k testovacím účelům. "Mustang" začali stroji říkat až Britové. V americké výzbroji se letadlo poprvé objevilo v roce 1942 pod kódovým označením A-36 Apache a plnilo funkci střemhlavého bombardéru! Křest ohněm si letoun odbyl během italské kampaně a nad Indií.

Pod známým označením P-51 (v provedení B) začaly mustangy v prosinci 1943 svádět boje s Göringovou Luftwaffe. Nacistům, kteří do té doby působili čtyřmotorovým "létajícím pevnostem" a liberátorům americké 8. armády těžké ztráty (zvlášť tragicky se do historie amerického bombardovacího letectva zapsal 14. říjen 1943, kdy po denním náletu na Schweinfurt byla z 680 použitých čtyřmotoráků jenom stovka schopná letu), rychle ztuhl úsměv na rtech. Mustangy totiž doslova během několika týdnů změnily poměr sil na evropském nebi. Ztráty na straně amerických bombardérů začaly prudce klesat, zatímco pro nacistické stíhací perutě, tvořené většinou nezkušenými nováčky, začalo evropské nebe silně zavánět peklem.

Stroje P-51 si získaly renomé i v Pacifiku, kdy mimojiné doprovázely bombardéry B-29 z ostrova Iwodžima k náletům na Japonsko. O tom, že mustangy předběhly svého času dobu, svědčí nejlépe fakt, že létaly a ne bez úspěchu i během Korejské války, kdy jim už byly protivníkem moderní proudové Migy 15. Z bojových operací byl P-51 stažen až v roce 1953.

Nejúspěšnější stíhačka celé války?

Mustangy zničily během druhé světové války nad Evropou, podle statistiky USAF (Letectva Spojených států), 4950 nepřátelských strojů, což je nejvíc ze všech typů spojeneckých letadel! Dalších 4131 letounů Luftwaffe měly zničit na zemi. To vše během astronomických 213 873 bojových letů, během nichž mustangy také mimo jiné svrhly 5668 tun bomb. 2520 strojů P-51 všech provedení přitom zůstalo na bojišti.

Důvěryhodnost těchto údajů je ovšem pochybná, uvážíme-li, že Američané měli tradičně tendenci bagatelizovat vlastní ztráty a naopak "nafukovat" škody, které způsobili nepříteli. Otevřeně o tom mluví například jeden z nejostřílenějších bojovníků na nebi západní Evropy posledních dvou let války, slavný "Svobodný Francouz" Pierre Clostermann. Ve svých neméně slavných memoárech Velký cirkus (Praha: Naše vojsko, 1990) například píše:

Mustang s ivazními pruhy

"V podobném smíšeném náletu (bombardování Augsburku, jehož se zúčastnilo 500 amerických čtyřmotoráků a 900 britských a amerických doprovodných stíhačům, pozn. aut.) žádá například po velmi tvrdém boji jedna peruť RAF, tj. dvanáct spitfirů nejmodernějšího typu, ověření sedmi vítězství, zatímco jediný americký stíhač oznamuje šest sestřelených nepřátelských letounů, a to tak věrohodně, že sotva jeden jediný by byl uznán podle norem RAF (Velký cirkus, str. 103)."

Nejlepší němečtí piloti ale o mustangu mluvili s obrovským respektem. Heinz Bär, který na západní frontě sestřelil 107 britských a amerických letadel, považoval P-51 za vůbec nejlepší stíhačku, s níž se ve vzduchu utkal. Velké uznání čiší i z vyprávění Ericha Hartmanna, podle sestřelů (352) vůbec nejúspěšnějšího stíhacího pilota druhé světové války. Hartmann, který létal pouze na východní frontě, svedl s mustangy několik urputných bojů na jaře 1944 při obraně naftových polí u rumunské Ploješti. Při jednom z nich, v beznadějné situaci pronásledován osmi mustangy, se Hartmann, který po válce strávil deset let v sovětských pracovních táborech, musel zachránit na padáku.

Na kobylku se mustangům na konci války nedostaly ani nové Messerschmitty 109 K ani Focke-wulfy 190 D-9 (tzv. "dlouhé čumáky"), které nad ostatními typy spojeneckých stíhaček s výjimkou Hawkeru Tempest měly technologickou převahu. Podle britského historika Matthewa Coopera (The German Air Force, 1933-1945: An Anatomy of Failure, London, Jane's, 1981) se P-51 nemusel bát ani fenomenální německé proudové stíhačky Me 262 Schwalbe! Cooper tvrdí, že piloti mustangů měli proti "vlaštovkám" vyvinutý speciální způsob boje, při němž dokonce ani nemuseli odhazovat přídavné nádrže, které jinak negativně ovlivňovaly letové vlastnosti stroje.

Technické parametry P-51 D

Motor: Kapalinou chlazený dvanáctiventilový Packard V-1650-7 (v licenci vyráběný britský Rolls-Royce Merlin)
Výkon: 1186 kW
Výzbroj: 6 kulometů MG 53-2 ráže 12,7 mm (se zásobníky na 270 nebo 400 nábojů), 2 bomby o hmotnosti 454 kilogramy nebo dvě přídavné nádrže
Rozpětí křídel: 11,28 metru
Délka: 9,83 m
Výška: 4,16 m
Maximální rychlost: 703 km/h
Maximální dolet: 3328 km
Maximální letová výška: 12 800 m
Stoupavost: 1060 m/min
Cena: 50 985 amerických dolarů

autor: Jiří Hošek
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.