Značná část onemocnění ledvin je podmíněna geneticky

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dopoledním vysíláním Dvojky vás provází Daniela Brůhová. V této hodině nabídneme například Zdravotnickou poradnu, budeme mluvit o onemocnění ledvin, také seriál k 90. výročí Českého rozhlasu, ten budeme, to výročí budeme slavit 18. v sobotu dnem otevřených dveří. Slavíme ho ale už teď například speciálním vysíláním Rádia Retro, kde si můžete 24 hodin denně na internetu poslouchat záznamy z archivu, nejkrásnější záležitosti, které jsme pro vás našli, moderují Jan Pokorný a Jaromír Ostrý. Tak to je taková drobná nabídka. A se mnou ve studiu už sedí paní doktorka Jana Bednářová, je to vedoucí lůžkového oddělení na Klinice nefrologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Praha. Budeme mluvit tedy o onemocněních ledvin. Paní doktorko, já si říkám, vy jste mi říkala, že se věnujete hlavně domácí dialýze. To je pro mě novinka, i když ta novinka přeci jenom už tady u nás není tak nová, ona už tu je pár let, ale na co my jsme zvyklí, tak to je většinou hemodialýza, to znamená, že ten pacient dochází do nemocnice. Mohla byste vysvětlit ten rozdíl?
MUDr. Vladimíra BEDNÁŘOVÁ, vedoucí lůžkového oddělení, Klinika nefrologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Praha
--------------------
Ano, hemodialýza se obecně používá k léčbě chronického selhání ledvin, může se použít samozřejmě i v okamžiku, kdy ty ledviny selhávají akutně a ještě je šance, že se ta funkce ledvin vrátí do toho původního stavu. A pakliže vidíme, že ten pacient se nelepší, že ta funkce ledvin se nevrátí zpět, tak pak se rozhodujeme o té další léčbě. Buďto, buď ten pacient je indikován transplantaci ledvin, to je samozřejmě metoda pro toho pacienta nejlepší, ale do té doby, než vlastně má ten pacient ledvinu, než dostane ledvinu, tu ledvinu může dostat od svého, od příbuzného, to znamená od žijícího dárce. Pak samozřejmě nemusí být dialyzován a rovnou je transplantován, ale pakliže ten pacient ledvinu nemá, tak se musí dialyzovat. A těm pacientům u nás se nabízejí dvě možnosti léčby, a to je hemodialýza a peritoneální dialýza. A správně na každém tom dialyzačním centru by měl být lékař nebo lékaři schopní vysvětlit princip těchto dvou metod, aby si ten pacient a po konzultaci třeba s rodinou vybral tu metodu, která by pro něj byla tou nejlepší. Hemodialýza je metoda, kde se očišťuje krev pomocí přístroje. Hemodialýza probíhá v dialyzačním středisku, ten pacient tam chodí na tu dialýzu obvykle 3x týdně, ta jedna dialýza trvá 5 hodin a pro tu hemodialýzu je potřeba, aby ten pacient měl dostatečný nebo měl cévní přístup, to znamená, že musí mít už připravenou předem žílu takovou, která bude mít velký průtok. Ten průtok by měl být minimálně 500 mililitrů za minutu, a tato, tento cévní přístup se připravuje tak, že se na tepnu našívá konec jeho vlastní žíly, tím pádem ta žíla má velký průtok. Vlastně ta žíla připomíná artérii a tam potom odtamtud se potom bere krev, která jde do toho přístroje. Jestliže ten pacient nemá ten cévní přístup, není možné mu připravit tuhle tu žílu, tak se mu potom dává katetr. Ten katetr se dává do nějaké velké žíly, třeba se dá vpravit do krční žíly nebo do subclavie do podklíčkové žíly, a to je hemodialýza. To je tedy metoda přístrojová, metoda, kdy pacient dochází na tu dialýzu do centra a potom je ta peritoneální dialýza. To je ta druhá dialýza, nebo-li se jí říká také domácí dialýza. U nás se dělá vlastně běžně od roku 1990 a v současné době touto metodou léčíme asi 8 % pacientů, i když vlastně podle všech, když se vlastně zkoumají nebo sledují pacienti, tak by mohlo být tou peritoneální dialýzou léčeno až 40 %. A princip této metody spočívá v tom, že pacient si napouští dialyzační roztok do dutiny břišní, nebo-li do dutiny peritoneální, do té dutiny břišní se zavádí tenký katetr, katetr tam zavádí chirurg, zavádí se laparoskopicky, to znamená, to stejný, ta metoda zavádění je stejná jako která se používá třeba při odstranění žlučníku. Ten chirurg zároveň prohlédne dutinu břišní, jestli tam nejsou srůsty, jestli tam nejsou nějaká jiná, jiný problém. Potom se zavede stěnou břišní tenká trubička a ta tam zůstane, ta tam vroste, je tam fixovaná a může vydržet v té dutině břišní klidně 4 roky, prostě po celou tu dobu, kdy je ten pacient dialyzován. A pak si ten pacient sám, se naučí si napouštět tou trubičkou roztok do dutiny břišní. Ten roztok si napustí, roztok zůstává v dutině břišní zhruba 4 až 6 hodin, to záleží samozřejmě také na pacientovi, protože to je metoda, kterou si dělá pacient sám doma, to znamená, tu léčbu si aktivně řídí. A po těch 5 hodinách si vypustí ten dialyzační roztok z dutiny břišní a napustí si tam zase čerstvý roztok. Ten objem toho, té tekutiny, který si napouští do dutiny břišní, je 2 litry a ten roztok se dodává ve vacích, kdy jsou to 2 vaky spojené. Jeden je s tím dialyzačním roztokem a druhý vak je prázdný. Do toho prázdného vaku si ten pacient nejdřív vypustí to, co měl v břiše a z toho plného vaku si napustí tekutinu zase do břicha. Pak ty dva vaky odšroubuje od toho katetru a ten katetr schová. My máme takový nebo vlastně s paní Klárou Nademlýnskou jsme udělaly takový pás ozdobný krajkový, který ty pacientky mají na břiše, a do toho si ten katetr uschovají, muži mají takový bavlněný pás, takže to je takové vylepšení, aby jim to tak úplně nevadilo, protože samozřejmě mít zavedený katetr do dutiny břišní je pro někoho z estetického hlediska problém. A samozřejmě to je problém hlavně pro ty mladší pacienty. Ale samozřejmě zase tato metoda tím, že to je metoda domácí léčby, že si pacient dělá doma ty výměny sám, tak je to pro některé pacienty metoda výhodnější, protože oni si mohou uspořádat ten život, mohou chodit do práce tak, jako to bylo předtím, a vlastně chodí i do toho dialyzačního střediska na kontroly jednou měsíčně nebo jednou za 6 týdnů a mají i větší volnost pohybu, jezdit na dovolenou, bydlet třeba v létě na chalupě nebo na chatě, protože si nemusejí, když mění to místo pobytu, shánět dialyzační centrum.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává lékařka Jana Bednářová. Mluvíme o onemocnění ledvin. Slyšeli jste o různých výhodách, možnostech léčby. Pokud se budete chtít na něco zeptat, udělejte tak po písničce 221552525 telefon sem k nám.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce Českého rozhlasu posloucháte Zdravotnickou poradnu. Dnes si povídáme o onemocněních ledvin s paní doktorkou Vladimírou Bednářovou. No a 221552424 telefon sem k nám. Než se zeptáte, tak mě by zajímalo, paní doktorko, jestli onemocnění ledvin jsou podmíněná jenom geneticky, anebo mohou vzniknout i nějakou jinou cestou?
MUDr. Vladimíra BEDNÁŘOVÁ, vedoucí lůžkového oddělení, Klinika nefrologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Praha
--------------------
Určitě velká nebo určitá část onemocnění ledvin je podmíněna geneticky, to jsou třeba známá polycystická onemocnění ledvin, které vlastně v té rodině se vyskytuje. Většinou ti lidé o tom onemocnění, že v té rodině je, vědí. Pak je samozřejmě celá řada onemocnění, která jsou, mohou být geneticky podmíněná, ale je také celá řada onemocnění, která jejichž etiologii vůbec nedokážeme určit a některá nebo můžeme je ovlivnit vlastně způsobem života. Určitě třeba se na postižení ledvin podílí ateroskleróza a vlastně prevence aterosklerózy platí tak jako platí třeba u vysokého tlaku, to znamená nekouřit, zdravý životní styl, jíst zdravá jídla, nejíst tučné výrobky a podobně. A samozřejmě můžeme ovlivnit i jiné choroby.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Nasaďte si sluchátka, máme tu první telefonický dotaz. Dobrý den přejeme, můžete se ptát.
osoba
--------------------
Dobrý den přeji, u telefonu Kovařík.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
osoba
--------------------
Já mám dotaz na paní doktorku, chtěl jsem se zeptat, zda-li onemocnění ledvin se dá poznat pouze z moči a krve, respektive mívám problémy s močením, myslím si, že to je nefunkčnost nebo špatná funkčnost ledvin, ale když nosím k panu doktorovi vzorky moči a krve, vždycky ty výsledky jsou v pořádku. Je nějaká možnost ještě zjistit nebo nějaká jiná diagnostika k onemocnění ledvin?
MUDr. Vladimíra BEDNÁŘOVÁ, vedoucí lůžkového oddělení, Klinika nefrologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Praha
--------------------
Dobrý den. Pan doktor určitě vyšetřuje správně, vyšetřuje vám moč a vyšetřuje vám krev. Tam nám to řekne to, jestli v té moči jsou přítomny nějaké látky, které by tam neměly být, to znamená krev nebo bílkovina nebo bílé krvinky nebo červené krvinky a podle toho pan doktor se rozhoduje, jestli tam je zánět nebo jestli tam může být nějaké jiné onemocnění. Pokud ten nález v té moči je úplně normální a samozřejmě to může být, vyšetřuje se krev. A tam zase v té krvi se zjistí, jestli látky, které se mají odstranit ledvinou, se hromadí v té krvi, a to zase pan doktor samozřejmě podle té krve pozná. Dalším, když teda máte, záleží na tom samozřejmě, jaké máte obtíže, tak dalším vyšetřením je potom takové celkem bezpečné pro vás vyšetření, a to je ultrazvuk. Na tom ultrazvuku je potom vidět jaké jsou ledviny, jak veliké jsou ledviny, jestli tam nejsou nějaké třeba kamínky a podobně a potom samozřejmě celá další řada vyšetření ať jsou to izotopové vyšetření, ať jsou to vyšetření, která ukazují jak ty ledviny jsou funkční. Ale to ssmozřejmě záleží potom na tom, jaké máte obtíže a jaký tam je další nález a je to na takové podrobnější vyšetření.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává paní doktorka Vladimíra Bednářová, která je vedoucí lůžkového oddělení na Klinice nefrologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Mimochodem vy jste říkala, že můžeme ovlivňovat to, jestli máme zdravé ledviny nebo ne, například infekční nemoci, četla jsem někde, že mohou napadat i ledviny, je to možné?
MUDr. Vladimíra BEDNÁŘOVÁ, vedoucí lůžkového oddělení, Klinika nefrologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Praha
--------------------
Tak pacient, který má vlastně opakované infekce močových cest a může mít i zánět ledvin, takzvanou pionefritidu, tak samozřejmě tam potom vždycky vzniká, v té ledvině vzniká jizva, to znamená určitá část té tkáně je nahrazena jizvou a tím pádem, když má ten pacient opakovaně infekce, tak se samozřejmě může časem potom u něj zjistit nefunkčnost tý ledviny nebo snížená funkce ledvin, ano.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslechneme si ještě jeden telefonát, dobrý den přejeme.
osoba
--------------------
Dobrý den, já mám takový problém, že když se vymočím, tak ta moč pění jako plzeňský pivo a někdy ta pěna je tak hustá, že to třeba 4 hodiny trvá, než ta pěna se rozpadne dolů. A mám otoky kotníků.
MUDr. Vladimíra BEDNÁŘOVÁ, vedoucí lůžkového oddělení, Klinika nefrologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Praha
--------------------
Ano, ano, tohle to si myslím, že je příznak toho, že máte v moči bílkovinu, a to samozřejmě je určitě nutné dovyšetřit a k tomu vlastně i to, že máte oteklé kotníky, tak tím, že máte bílkovinu v moči, tím se může stát, že máte menší množství bílkoviny v krvi a samozřejmě potom se tvoří otoky. Určitě je potřeba to dovyšetřit.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává paní doktorka Vladimíra Bednářová. Děkujeme za vaše rady. Paní doktorka teď přejde na náš chat, můžete se jí ptát v jednoduché tabulce, kterou najdete na našem webu 2.rozhlas.cz. Můžete vyplnit svůj dotaz, paní doktorka vám odpoví, a nebo je tu e-mail jejakaje@rozhlas.cz. Všechno, co se týká ledvin, ví Vladimíra Bednářová. Děkujeme, hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.